Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Novoroční běh aneb napůl o běhání a napůl o práci
Komentáře k článku: Novoroční běh aneb napůl o běhání a napůl o práci
eithne: Takovéhle články mám úplně nejraději - o běhání, ale i o příčinách a důsledcích a tak. Hrozně mě to baví číst 
S tou fyzičkou po covidu tě lituju, měla jsem to stejně (teda tu udýchanost, čich jsem neztratila) - časem to pomine. Je to na pytel, člověk cvičí jak pako a pak o to tak snadno přijde.
Bolavá záda z práce zní hrozně. Moje rada (kterou jsem se taky ale nezvládala řídit úplně pravidelně) je po běhu, když jsi ještě rozehřátá, dát jednou plank a ještě něco na core, dohromady klidně jenom pár minut. Ten efekt to mělo vždycky, ale ta sebekázeň k tomu, no.
A včera bylo krásně! Já vyrazila na první vycházku od operace vůbec, celé čtyři kilometry! 
O běhu čtu se závistí, ale zároveň jsem na sebe hrdá. Což vy taky buďte, za ten challenge - držím palce! Schválně, kdy zvládneš vyběhnout ten kopec na Točnou; ten jsem několikrát jela na kole a je DĚSNEJ. Takže držím palce 
atraktivnistrasilka: Hodlám sem dávat měsíční updaty té výzvy - aspoň se ve slabých chvílích donutím něco uběhnout. Páč o blbých bězích se píše nejlíp. O dobrých člověk neví, co by říkal. 
Takže asi bude co číst. A jestli nebude, znamená to, že Strašilka lelkuje a je třeba ji popíchnout.
Long covid je už naštěstí docela v pohodě, dva běhy za sebou, co jsou v pohodě, to už něco znamená. Ale ještě před dvěma měsíci to byl děs, už jsem zvažovala kardiologii nebo něco takového... Co mi po covidu zbylo ještě, to je neustálá únava, bohužel prostě post covid a podle doktora to buď zmizí nebo nezmizí. Spíš jo, ale chce to čas. Hodně času. 
Co se dá dělat, že jo...
S tím plankem to zkusím, děkuji. Já na záda a celkově core omezeně cvičím, posiluji, ale ne často, prostě jak se mi chce (a to v uplynulých měsících právě nebylo vůbec).
Tvé čtyři kilometry jsou super. 
Já o těch peripetiích četla, je to strašné, a myslím, že jsi na sebe hrdá právem, čtyři kiláky já bych po takové operaci drápala... tak rok. Ne, fakt, včerejšek byl na nějakou venkovní aktivitu jako dělaný.
Kopec na Točnou zkusím na jaře, teď je tam všude studené blátíčko. A hlavně se musím trochu vyběhat. Nutno teda říct, že já tehdá vyběhla od baráku, to je taky kopec, a bez zastávky jsem to běžela až k lesu. "Teprve" u něj jsem začala dělat pauzy. Jenže jsem se tak vysílila, že už nešlo běžet dál, což je po kilometru a půl fakt darda. Takže můj malý soukromý cíl je umět to do léta bez problému a zvládnout běžet třeba někam dál na Cholupice a tak, což je teď echt utopie. No třeba to bude ještě rychlejší, necháme se překvapit.
A ano, ten kopec je DĚSNEJ a HNUSNEJ a na kole bych ho teda nevyjížděla už vůbec, obdivuji.
zlomenymec: Já bych jako trest doporučil třeba něco ve smyslu, že kolik bude chybět do 500km, tolik tisíc dáte na dobročinné účely... hm... i když nevím, aby vás to pak nemotivovalo spíš neběhat
Nebo by mohl trest být to, že pak příští rok budete muset uběhnout 750km za rok Ale tam je zas riziko neustálého posunu trestů na další rok, žejo
... asi jsem bezradný 
Ale řekl bych, že ta finanční hrozba dost pomáhá. Já mám doprovodnou Multisportku, která od ledna zdraží na 950 Kč měsíčně, takže si dávám setsakra pozor, aby se mi vyplatila a chodím cvičit, seč můžu
damn-girl: Moc gratuluji k nové práci a že na tom budeš s časem lépe. Ten čas sám na sebe je prostě důležitý, ať už člověk chce pravidelně sportovat nebo si jen v klidu třeba vypít čaj. S tím nárůstém váhy ti rozumím trošku . Jak přibírám v těhotenství, tak už to na sobě taky poznám. Prostě se to tělo chová jinak, bolí mě záda, kyčle, zadýchávám se u svižnější chůze. Je to na draka. Vůbec si nedovedu představit, že by mi ty kyla měly zůstat, protože už teď hrozně cítím, jak to devastuje mé tělo. Doufám, že to po porodu půjde dolů, nedovedu si představit tohle tahat zbytek života . Moc držím palce s běháním a s novou prací, ať jsi spokojená
boudicca: Držím moc palce, ať je v nové práci lépe a ať už nemusíš řešit problémy s rozvržením směn i klienty, co nechodí. Užila sis až dost...
tlapka: Držím palce a gratuluji k práci. Ale je jasné, že tělo dostane zabrat, tak je třeba to kompenzovat. A dát si zabrat ještě jinak. Já se pořád ještě odhodlávám s nějakým pohybem začít. Třikrát týdně na jumping nebo bosu se dostanu těžko, zatím se utěšuju, že mám kardio s Atkou na procházce, ale vzhledem k tomu, že cestou k sámošce mě berou křeče, asi moc efektivní nebude. Takže trest nevymýšlím, smekám a jsem zvědavá, jak to dopadne. Ale tenhle partnerský hec by mohl být efektivní strategie. 