Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek O prázdninách zemřu. Za volantem.
Komentáře k článku: O prázdninách zemřu. Za volantem.
barjoha: Jo, brouky... ty já umím 
Hele, věř mi, Lasička už toho musel zažít hrozně moc, zase tolik si nefandi, že bys byla něco výjimečného. Schválně si nech od něj vyprávět, možná se podivíš
Tak třeba já, jo? Na první cestě mimo parkoviště po venkovních silnicích mi můj instruktor oznámil. "Nebudeme dělat nic samostatně, vždycky počkáme, až co řeknu." Tak jsem nedělala nic samostatně a vždycky jsem počkala, až co řekne. Napřed to šlo, pak jsme se přiblížili v jedné vesnici k železničnímu přejezdu. Červený světlo blikalo, zvonek cinkal, já, pamětliva nařízení, si nedovolila víc, než zlehka sundavat nohu z plynu a modlit se, ať už mi konečně dovolí zastavit. Vlak se neúprosně blížil, my ke kolejím taky. Zhruba metr od přejezdu se instruktor probral z letargie, zahamstl spojku, brzdu, vyřadil, zatáhl ručku a sípavě se dotázal, proč jsem proboha nezastavila. Plačky jsem mu připomněla, že mi přece zakázal samostatné akce...
Byl frajer, nezabil mě, jen si řekl o cigáro a šel se projít. Pravda je, že od té doby mi tykal
I přes toto malé extempore jsem již více než dvacet let hrdým vlatníkem ŘP a až na malé kolize víceméně bez nehod.
Jinak máš pravdu v tom, že auto je prima pomocník. Velké nákupy, výlety s dětma, někdy i cesty do zaměstnání...
Osamostatnění. TO je ta přidaná hodnota řidičáku. Budeš závislá jen na technické prohlídce a dostatečné finanční hotovosti na PHM nebudeš se muset doprošovat, kdo tě odveze... budeš moct pomoct babi a dědovi, mamině s nákupem...
A ten pocit, až se naučíš řídit (a ne, nebude to hned, jak si vyzvedneš kartičku řidičáku), ten je k nezaplacení.
Mamka má pravdu, jen si ten řidičák udělej. Čím dřív, tím líp. Mně stál před dvaceti lety 3600. ty už zaplatíš dvakrát tolik. Vážně chceš čekat, až to bude ještě dražší?!
Každopádně jsem ráda, že už jsi rozhodnutá, udělat další dospělej krok a těším se na reportáže z výkonu
Hlavně přeju hodně štěstí!
Tvůj slohově tvůrčí motivátor 
atraktivnistrasilka: Čeho se opravdu nebojím, to je samotné ovládání auta. Sice mám trošku strach z rozjezdů do kopce, parkování a řazení (kdo si má pamatovat, jak se s tím kvedlá, proboha?), ale myslím, že mi to po nějakém tom tréninku půjde. Čeho se bojím víc, je ten samotný provoz. Prostě si připadám moc roztržitá a zmatená na to, abych zkoušky udělala dřív než na třetí pokus, všechno bude umocněno stresem.
Lasičky se nebojím, je to super chlap, takovej dědula. Když mi bylo asi deset, z okna jsem viděla, jak se někdo pokoušel zaparkovat a najel u toho do lampy. Lasička vylezl a smál se. Nevím, jestli zoufalstvím, ale na nikoho neřval. Dává mi to naději, že se mu tam u ježdění nerozbrečím.
No uvidíme, no. Beztak to, jakožto "tichá" trpitelka, dělám jen proto, abych měla o čem psát.
hroznetajne: Jestli je mamka pro, tak toho využij. U nás jsem byla jediná, kdo chtěl aby Julie uměla řídit a ani si nepamatuji, kde jsem na to tehdy sehnala peníze. Pro mě to byl příšerný stres a do teď na to nemám dobré vzpomínky a abych byla upřímná, nejezdím. Řízení by mě možná bavilo, ale já to neumím. Absolutně netuším jak jsem udělala závěrečnou jízdu. Asi nějakým zázrakem. Ale nejezdím, začínám se bát. A to je průser. Takže řidičák si určitě udělej, ale jenom pokud víš, že ho využiješ a budeš jezdit, protože jinak je to pro nás holky k ničemu (teda nechci nás házet do jednoho pytle, ale většinou to tak je). Moje spolužačky řídí jenom ty, co jim doma půjčí auto nebo mají svoje. A u mě nenastává ani jedna z těch variant .
Ale i tak si myslím, že je DALEKO větší omezení, když řidičák nemáš než naopak. Přirozeně. A udělat ho není žádná věda, jenom pak musíš jezdit. Úplně jsem si teď vzpomněla na moje řidičákové články. Ve všech brečím . ¨
Hodně sil, Strašilko, hodně sil .
atraktivnistrasilka: Ale až o prázdninách. Až o prázdninách! Sice se na ně teď vůbec netěším, ale aspoň pro sebe udělám něco dobrýho. Ne pro svět. Pro sebe. Taky jednou!
Auto v dohledné době mít nebudu, rozhodně ne dokud děda bude moct řídit (to znamená dokud mu to výslovně nezakáže doktor, nebo dokud se mu v tom autě něco nestane, druhá varianta bohužel pravděpodobnější), ale řidičák přesto asi dělat budu. Jsem ochotná si kdyžtak připlatit kondiční jízdy, ale ten stres z toho všeho chci mít z krku, dokud jsem ještě ochotná. Za deset let se k tomu neposbírám už vůbec. Musím využít toho, že jsem ještě mladá a blbá. Možná je to špatnej přístup, nevím, třeba se taky pak začnu bát jezdit, ale... vím, že už bych se k tomu jenom tak nedohrabala. Takže nemám jinou možnost. 
Kondiční jízdy mě jistí.
anex*: Budeme to dělat nejspíše nastejno, takže když se z tebe nezblázní, tak mně umře během jízdy a co já tam pak? Asi to napálím do nejbližšího paneláku Můžeš tam klidně čekat ať tě taky sejmu, když nebudeš chtít řídit s nikým jiným
atraktivnistrasilka: To "nastejno" mi budeš muset vysvětlit. 
Buď jsem to blbě pochopila, nebo mi uniká souvislost, každopádně, nemluvilas až o podzimu?
Já teda budu dělat v létě, stůj co stůj. Jestli ovšem seberu tu odvahu, že jo.
Do nejbližšího paneláku... tak vzhledem k tomu, že on začátečníky nenechává vyjíždět z parkovacích míst (postaví to tak, aby to bylo připravený na výjezd prostě)... musela bys to vzít přes pár zaparkovanejch aut v zatáčce, lampu, trávu, klepadla na koberce... a až pak bys to napálila do baráku. V podstatě pod okna tvýho bývalýho spolužáka ze ZŠ. Hodně štěstí. Budu to všechno pozorovat z okna. A budu dokumentovat, neměj strach.
anex*: Nemám nejmenší tušení, ale chci ukecat matku, ať to můžu dělat aspoň v létě, páč se mi to během školy nechce dělat A neboj, to problém nebude napálit. A toho exspolužáka naberu s radostí a ještě ho budu vláčet několik kilometrů. Pak to musíš sestříhat ať to vypadá dobře, páč TV Hovna neumí stříhat.
atraktivnistrasilka: No právě. Já to chci mít do maturity z krku. Takže mám tohle léto poslední možnost a běda, jak to neudělám. Právě proto se to nesmí dozvědět děda, ten by mě rozcupoval, kdybych neudělala zkoušky. 
Tak kdybychom šly spolu, on by nám dal "Lasička" (by čučel, chudák ) slevu. Ale zase by hrozilo nebezpečí, že bychom spolu dělaly jízdy. Nevím, jestli bychom chtěli, vzájemně se takhle ohrožovat.
atraktivnistrasilka: Ani se nedožijeme našeho osmého výročí a umřeme spolu v jednom autě. Jak romantické. 
zlomenymec: Hm. Kdy že se pan Lasička chystá do důchodu? Já jen že kdyby tě fakt naučil řídit, tak bych se k němu přihlásil i já. Já už na to mám pomalu taky věk (i když auto ne )
atraktivnistrasilka: Neříkej mi ani se srandy, že bys byl fakt ochotnej dělat autoškolu u Lasičky, s vědomím, že Strašilka může v pravou chvíli kouknout z okna, nebo hůř, sejít do přízemka
zlomenymec: Spíš jestli by ses ty nebála, že tě pak budu chodit stalkovat
http://i0.kym-cdn.com/photos/images/facebook/000/117/012/tumblr_lj57goZvBh1qdjdp1o1_500.jpg
atraktivnistrasilka: Ach Mečounku Mečounku... nebála. 
Proč bys to dělal? Co bys z toho měl? Nic. Nevěřím, že by sis dal takovou práci.
boudicca: Není se třeba bát. 
Já se taky děsila, celá rodina mě strašila (mamka řídí hodně nerada) a zkoušky jsem přesto dala napoprvé. Měla jsem taky staršího pána v autoškole, byl to kliďas, vše trpělivě vysvětlil, podruhé i potřetí. Ty máš super, že na tebe čeká po získání řidičáku auto, takže pak plynuje přejdeš z autoškoly rovnou do provozu. To je hrozně fajn, ta nezávislost.
atraktivnistrasilka: Nó, s tím autem to není zas tak horký - asi zdědím, ale rozhodně ne bezprostředně po řidičáku (jestli ho udělám). 
Ale neberu to tak, kondičky si můžu koupit kdykoli. Hlavně ale myslím, že tím, jak děda začíná řídit jen velice nerad, se tomu šoférování stejně nevyhnu. Takže by to se mnou nakonec nemuselo bejt zas tak zlý...
myfantasyworld: Řidičáku bych se být tebou nebála. Ono hlavně, když máš fakt dobrého učitele autoškoly, tak tě to dokáže naučit. A třeba já jsem pak jezdila s tátou nebo se ségrou, nesedla jsem hned sama do auta, i když jsem ten řidičák měla. Teď jsem byla v Praze a skoro vůbec jsem neřídila, jen občas jsem řídila auto. Takže teď budu zase řídit s tátou.
Věřím, že to zvládneš udělat.
Ono v té Praze jsem si říkala, že mi řidičák byl k ničemu, protože bych stejně po Praze neřídila auto. Ale z vesnice je to potřeba, protože spoléhat se pořád na autobusy a hlídat si, kdy můžeš jet, je na nic.
atraktivnistrasilka: Aj, to je další věc - já kupříkladu vůbec nevím, s kým bych jezdila. Ani jeden z rodičů řídit neumí, s dědou bych si netroufla, ten by na mě jen řval, nervák jeden... babička je teoretická řidička, to by byl taky jedem velkej nerv, taková jízda... maximálně tak matčin ex, ale pochybuju, že ten sedne do auta, který bych řídila já. Bratranec je blbec, ten by se mi smál, že jedu pomalu (on sám měl ve zvyku jezdit devadesátkou tam, kde je padesátka - dokud mu nesebrali řidičák - teď je v podmínce, protože řídil stejně) a strejda je to samý. Takže vlastně smolíček.
No uvidíme, no. Uvidíme, kdy (jestli) se mi to povede, pak bych si možná zajela na chatu, aby mi to děda půjčil a jezdila bych si tam. Tam bych si asi i troufla sama. I když bych se hned musela rozjíždět do kopce (což je moje noční můra).
myfantasyworld: To pak je na nic, když nemáš s kým řídit. Ale třeba by se to nakonec nějak udělalo. Třeba i tím způsobem, že bys jela na chatu jezdit.
To bys zvládla to rozjíždění do kopce.
tlapka: Jakožto dcera autoškoláka ti říkám, buď v klidu. Tam se vidí jinačí hrůzy než jedna vystrašená Strašilka. Vysvětlit postoprvvé rozjezd na ruční brzdu do kopce k tomu povolání prostě patří. A lépe se naučí řídit koza než debil, co se krotí jen v autoškole a po zkouškách se v záchvatu sebevědomí rozprskne o první strom.
To auto zní jako ideální první auto. Taky mám takového obitého, ze všech stran promačkaného Racochejla. Ten pocit, že kdybych ho náhodou někde odřela, tak se nic nestane! Budeš ráda, uvidíš.
atraktivnistrasilka: Ona je Strašilka k tomu všemu i tak trochu neschopná, tak určitě i to bude hrát svou roli. Ale jinak věřím, že to zvládnu. I kdyby mě to holt mělo stát jízdy navíc a možná i závěrečku navíc.
Vím, že není moc pěkný takhle mluvit, ale když autoškolu udělal můj bratranec, když byl nějakej komisař schopnej uznat ho způsobilým k řízení, tak musím i já. By v tom byl čert.
rebarbora: Strašilko naše milá, zase jsi mě pobavila I když teda já coby neřidič asi nemám co mluvit, ale věř, že se ti řidičák neztratí a je lepší do toho jít v co nejútlejším věku, protože čím je člověk starší, tím je větší posera – vidím podle sebe, třebaže to maskuju pohodlností, jakože auto ve městě stejně k ničemu nepotřebuju Bohužel se mi i tak občas zdávají poměrně nepříjemné sny, ve kterých jsem vyhrocenými okolnostmi donucena řídit a nejen že mi to v tom snu moc nejde a jsem z toho děsně vystresovaná, ale ještě mě většinou jako na potvoru chytnou policajti 
Proto je lepší se případným nočním můrám vyhnout a zažít si to pěkně naživo Jinak řidičák po tobě budou v 95% chtít i zaměstnavatelé 
atraktivnistrasilka: To je výborný. Já se bojím čtyři měsíce dopředu, je mi blbě jen na to pomyslím, ze snu už pomalu taky řídim... a ty mi říkáš, že časem se ze mě stane ještě větší strašpytel. Auto obyčejně havaruje, jen se na něj podívám, no nedokážu si představit, že budu mít v rukou volant - že by mi ho někdo svěřil. Copak na cvičišti, to jo, to si věřim, ale v provozu... mě polejvá studentej pot, jen si tu situaci představím. Ale když vidim, jak to vypadalo u nás, když jsem byla malá a žádný auto nebylo... musim. Nikdy nedopustim, aby moje děti zažívaly to, co já - ježdění na dovolenou autobusem!