Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Kterak jsem se skoro zabila
Komentáře k článku: Kterak jsem se skoro zabila
iva: Ty moje statečnice statečná 
Já čekala, bůh ví jaký horory nebudou a ty jsi úplně normální žák autoškoly. Navíc s citem pro rozjíždění do kopce. Kdybys viděla, co jsem v kopcích vyváděla já 
Jednou jsem se autoškolákovi rozbrečela za volantem a že dál nejedu a nejedu. A to jsem měla asi tak týden do zkoušek 
Zvládáš to dobře, přece nikdo se nenarodil s rukama na volantu a s řidičákem v kapse.
Jsem prostě šikulka šikovná a hotovo 
PS: než na koni, to radši pěšky nebo autem. Kůň ne. Kůň nemá ani volant, ani brzdy. ne ne ne. Koně fakt nechceš
atraktivnistrasilka: Nejstatečnější
Když ony to ale byly horory. Jako fakt. Když už jsem jezdila hodinu, bylo to na mě moc dlouho. Pořád jsem koukala na čas, přestávalo mi to jít, prostě děs. Ale jako nic mi neříkal, dokonce mi pak ani zpětně nic nevysvětloval, spíš se mně zeptal, jestli mám otázku. Tak snad jsem byla normální, no 
Ještě bych si ráda vypilovala ten odhad na zatáčky a hlavně to nežádoucí ježdění do protisměru, ale myslím, že až na silnici budu mít čáry, budu schopná se v nich držet. Nějak. Tohle je fakt ten můj neexistující odhad. To, čeho jsem se hodně bála. Uvidíme, nu. Čekám, kdy budu brečet já. Asi mě to taky nemine.
Jé... a já jsem zapomněla jednu vtipnou historku, která se dneska stala. Hned jí tam doplním.
Jela jsem kolem stromů s nízko položenými větvemi. Lasička měl otevřené okno. A jak jsem se tak soustředila na ježdění jako takové, nekoukala jsem, kde mám pravý bok. Když najednou Lasička zahudruje. "Nevoz mě do toho zelí!" Tak se otočím a vidím, jak Lasičkovi do obličeje švihají větve 
Měla jsem co dělat, abych udržela volant
Kůň je příroda. 
Tyhle vymoženosti dneska, auta, na to já evidentně nejsem...
iva: Ošlehaný Lasička
Mělas mu říct: "To máte za všechno!"
Hele, fakt je úplně normální, že nejsi hned Emerson Fittipaldi. To přijde časem 
hroznetajne: Ježiši, není to on tak trošku úchyl!?!? 
Líbí se mi, jak to všechno prožíváš !
Zelí je skvělý .
atraktivnistrasilka: Trochu jo, ale jakkoli to teď vyzní blbě, je mi to jedno. Takový už nejsou nebezpečný, ti už jen koukaj a mají narážky. Hlavně, že je na mě hodnej. Jen kdyby vypíchnul, co mi podle jeho názoru nejvíc nejde. Abych ze sebe neměla pocit, že jsem hodně špatná, když se mnou druhou hodinu ještě nevyjede vyloženě do provozu. Ne, že bych si troufla. Asi jsem prostě moc poslouchala, co mi o autoškole říkali ostatní. Jsem zvědavá dneska.
Zelí je legendární
atraktivnistrasilka: Děkuju. Doufám. Nejsem z toho vůbec nadšená, ale musím to nějak zvládnout.
myfantasyworld: Jo, to jsou super zážitky. 
Těším se, až popíšeš další. Dělat řidičák je zajímavá zkušenost, ale řeknu ti ten tvůj nápad s těmi horami a ovcemi se mi hodně líbí, že bych to praktikovala a bydlela na samotě u lesa. (Teď by mi to vůbec nevadilo být pryč z toho všeho ruchu).
Jsou to první jízdy, to se poddá, věřím že jo. No i když....nevím, jestli jsem to tu už náhodou nepsala, ale mé zajíždění ke krajnici je taky super a doteď. Táta mi taky vždycky říká, ať nenajedu do té škarpy, no jo bojím se protijedoucích aut a táta prej takový: autům se vyhneš, ale škarpě už ne.
Takže jako historka se zelím mě pobavila.
atraktivnistrasilka: Nad horama přemýšlím čilm dál víc, abych pravdu řekla. Ale snad to půjde. Když se porozhlédnu mezi spolužáky, kdo všechno z nich má řidičák... to by bylo, abych to neudělala já. Jednou. 
Já věděla hned, že ten volant bude moje smrt. 
Myslela jsem si, že to aspoň udržím rovně, ale já prostě ani rovně jezdit neumím! A jak koukám, vyhlídky taky nejsou nic moc. Hm, a já myslela, že se to nakonec naučí úplně všichni. Sakryš. Budu si muset s Lasičkou pěkně pohovořit.
eithne: Ok, už mi Lasička není tak docela nesympatický. Mimochodem dneska jsem u nás potkala nějaké pomalu jedoucí červené auto autoškoly nebylas to ty?
Ať to jezdí! Zatím to nezní úplně beznadějně
(Jo a já to svým rodičům udělat v osmnácti mohla, že jsem je nechala zaplatit za autoškolu, kterou jsem nedodělala. Ale za mě si příklad neber )
atraktivnistrasilka: No, on je v pohodě. Hlavně na mě nekřičí. Napomíná, to je jasný, ale nekřičí. Prý jenom když mu jde o život. A to bude asi dost často, no, ale uvidíme.
Já jsem v červeném autíčku autoškoly nikdy neseděla. Ne ne, to jsem nebyla já. To až uvidíš takovou šedivou Octávku s trojbokým hranolem na střeše, to bude horší, to utíkej.
Nezní to beznadějně? Zatím? Bojím. S volantem v ruce jsem se holt nenarodila, no. A u mě to seknutí s autoškolou reálně hrozí. Jsem přecitlivělá hysterická ustrašená ulekaná stresátorka, takže jak ucejtím, že mám tendence se z toho hroutit, jdu pryč. Šmitec. Šlus. Ende. Finito.
tlapka: Pokud je na prvních jízdách vůbec co k chválení, tak tě zklamu - nejsi žádný tragéd, ale naopak talent.
S odhadem, kde je vlastně můj pruh a jak do něj zapadám, jsem se potýkala velice dlouho. A pak jsem si zjistila, že ideální je, když to měřím podle kloubu stěrače - musí být ideálně na krajnici. A helemese, už jsem nepadala do škarpy ani se nebála, že mě sejme první protijedoucí.
Ale přiznám se, že ty obavy z jízd jsem nikdy úplně nechápala. Kdy jindy se má člověk míň bát, než když má po boku chlapa s léty praxe v odvracení katastrof a vlastními pedály? Jó, zkušební jízda, to už bylo jiné kafe...
Dobrá rada z autobusu a vyšlehaný Lasička nemají chybu.
Ať se daří i nadále!
atraktivnistrasilka: Popravdě řečeno, já se v tom autě ani nebojím. To není strach ze řízení auta, já se spíš bojím ostatních. Už kolikrát se mi stalo, že auto mělo přednost, ale prostě se zastavilo a nejelo, vůbec na mě nemávnul že mě jako pouští, a když jsem se tedy pomalu rozjela, tak mi tam vjel. 
A to už se mi za pouhé 3 nebo 4 jízdy stalo tolikrát...
Díky, budu se snažit, ať to mám do září celé z krku.