Komentáře k článku: Něco jako moje děti
iva: Chudák mamina. Ani všechny dobrodružné výpravy s tvými busodětmi nevydají tolik, jako horké chvilky v kředle tyranově. Teda, zubařově :-D
Kdysi, při zajišťování bezpečnosti revizorů v noční MHD, pravila jedna slečna své opilým pánem kompletně pozvracené kamarádce: "No jo, nočka - to je jistota na zážitky."
To asi neznala tebe, koukám. Ty si pro ty zážitky ani nepotřebuješ jezdit Enkem, tobě očividně prostě stačí nastoupit do MHD *jasne* *pivo*
atraktivnistrasilka: To mi povídej. *bzum* Máma se včera vrátila po sedmé hodině večerní, to už jsem tu stepovala, a jak jsem na ní pak pohlédla, chtělo se mi omdlít za ní. Nicméně, ta díra po zubu je hezká, ač se mi jí mateř nejprve zdráhala ukázat (prý aby se mi neudělalo špatně - mně!), ale když jsem pak konstatovala, že je to ta nejhezčí díra po zubu, jakou jsem kdy viděla, bylo to dobré.
Ano, mně stačí opravdu jen nastoupit do nějakého autobusu - jakéhokoli. Připomněla jsi mi ještě - jela jsem jednou s kamarádkou z kina. Z jednoho autobusu jsme přestupovaly na jiný, dítě číslo jedna, shodou okolností. Ujely jsme asi pět zastávek, a najednou řidič zastaví na takové odlehlé zastávce, konstatuje, že jako zastavujem, končíme. Že si musíme počkat na další autobus, který jede dál. Ono by to samo o sobě nebylo tak hrozné, kdyby nebylo jedenáct večer, ta zastávka byla v podstatě u pole a další autobus neměl jet až za třicet minut. Takže jsme třicet minut poslouchaly výlevy nějaké jednodušší ženštiny, která nám vykládala, jak moc jí urazilo, když jí prodavačka v Albertu nabídla pomoc s taškou. Protože měla ruku v sádře. Kdyby nebyla tma jak v pytli, já to tam aspoň trochu znala a nebyla asi tak deset kilometrů od domova, utíkám, zdrhám. Ale přežila jsem. *slunce*
iva: Ty jsi fakt klikařka *palec*
Připomínáš mi jednu moji kamarádku... měly jsme milý zvyk - kdykoliv jsme šly jedna od druhé z návštěvy, informovaly jsme se SMS o šťastném návratu domů. Ale zatímco já psala něco jako: "super, potkala jsem kamaráda (kolegy, sousedku) a doprovodili mě domů..." kamarádka měla zprávy typu: "před naším vchodem se porbali cikáni... přepadli ženskou... hořelo..."
Na někoho holt to dobrodružství, vzrůšo a jiný divočárny prostě číhaj :-D
myfantasyworld: Tak tohle jsou zajímavý zážitky z MHD. :D Autobusem do práce jezdím už delší dobu, ale takové věci jsem nezažila. Vypadá to, že takové věci přitahuješ. :D Ale zas máš super historky. :)
boudicca: Jeej to je super článek! Z autobusů mám taky samé vtipné zážitky. Nejlepší byl, když jsem se omylem "snažila" uplatit revizora, protože jsem v propadlé rozkládací šalinkartě zapomněla složenou dvoustovku. Ale co to tak čtu, tak na tvoje zkušenosti s MHD ani zdaleka nemám. :D
atraktivnistrasilka: Jo, revizoři. :D Jednou mě jeden zachytil zrovna na zastávce, kde jsem měla vystupovat, a nedal si vymluvit, že se mu nesnažím utéct, ale jen přestoupit. Co budu povídat, musela jsem to nakonec přejet a nestihnout školní sraz.
hroznetajne: Oni autobusáci jsou taková speciální sorta lidí :D. Jsou prapodivní a prapodivně i řídí :D. A upřímně, já se jich docela bojím...
Nevyzrálá alkoholička mě dostala :D :D :D. A jo, jsi borka, protože jsi mě zase pobavila :D.
atraktivnistrasilka: Jo, to teda jsou. Někdy si říkám, že s tím autobusem jedou, jak kdyby ho chtěli ukrást - to je šílený. Hlavně když to pěkně rozjede do zatáčky. To je mňamka. *uf*
zlomenymec: Já do Prahé jezdím (resp. jezdil jsem, teď už si vesele diplomkařím doma *frajer*) docela často (jezdím autobusem, metrem, dále případně pěšky nebo tramvají :D), ale co si pamatuju, nějaký incident jsem zažil jenom jednou (ožralý týpek na stanici metra řval na nějakou cizí paní "Netelefonuj, ty p*čo!", paní ho poslala do prdele, já už si chystal pepřák, ale opilec odešel :D).
Tak nevím. Asi na tobě ulpěla nějaká negativní karma, nebo tak něco? *nevi* :D
Btw "Dozvděděla jsem se, že jsem nevyzrálá alkoholička co bere drogy, myslím si že jsem chytrá, ale o životě nevím nic." http://s2.quickmeme.com/img/ef/ef02b4af17582f7a6170122891c468b7be9ea23b0285b06fb6db56ed06b08fe3.jpg *smich*
atraktivnistrasilka: Však to říkám. Jsou věci, co se prostě můžou stát jenom mně, nebo já už fakt nevim. To jsem ještě zapomněla napsat, jak mě skoro přejela tramvaj - jsem takhle přecházela na Hlaváku, a najednou čumím, jak se řítí do zatáčky, přímo na mě. Jako, o dvě vteřiny později vstoupit na koleje, je po mně. Už se mi pomalu začal přehrávat život *smich*
Ano, nevyzrálá alkoholička co bere drogy a o životě neví nic. S tím posledním by se v podstatě souhlasit dalo, ale zbytek je ironie, vzhledem k tomu, jak žije mnoho mých vrstevníků a jak nežiju / přežívám / umírám já *smich*