Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Všechny vás obdivuji.
Komentáře k článku: Všechny vás obdivuji.
eithne: Ten výkřik na konci - že už chceš pracovat - tak moc chápu! Měla jsem to tak celá studia a nikdo ze starších mě nechápal a pořád mi všichni říkali, ať si užívám mládí a studentský život... což je doba, do který bych se nikdy dobrovolně nevrátila. Zlatá práce!
Týjo, uchvátilo mě, že ses dobrovolně pustila do úvahy - nás od ní vždycky všichni hrozně odrazovali (myšleno učitelé), že je to nejtěžší žánr. Nikdy jsem nepochopila, co na ní má být tak těžké, ale i tak to ve mně zůstalo 
Takže velká gratulace, že jsi to zvládla tak dobře! (Já bych jednoznačně psala piráty - sice jsem ještě neměla státní maturity, ale do dneška si pamatuju téma svojí slohovky - vyprávění "Sytý hladovému nevěří". Měla jsem to nejen hrozně akční, ale i se tam tuším kouzlilo a vracelo v čase a tak... hehe. Já ráda akční témata 
)
Preventivka bude v pohodě, uvidíš 
atraktivnistrasilka: Já si myslím, že ne každý je na to vzdělávání jako takové (tzn. ten systém) stavěný. A nemusí bejt nutně blbej, když to řeknu tak lidově. Mě baví naše třídní, která se nám snaží vetlouct do hlavy, jak budou naše roky na VŠ (v mém případě VOŠ) těmi nejlepšími našeho života... No já nevim. Já se daleko víc těším na to, až budu mít v ruce nějaké osvědčení o vzdělání, práci a haranta a povedu obyčejný, avšak obdivuhodný život. 
Fakt. Za toho haranta tam možná může to jaro, ale jinak je to moje životní přesvědčení už od základky.
Fakticky? Na základce jsem za úvahy byla pořád chválená, a když jsme si pak na SŠ zkoušeli slohovky nanečisto, i s výběrem témat, tak jsem vždycky, ale fakt vždycky šla do úvahy. Profesor mi i před maturitou řekl, že si jí mám vybrat, pokud bude rozumné téma, protože mám (prý) dobré myšlenkové pochody a umím je hodit na papír. Samozřejmě je to jiné, když píšu blog (to se tolik nesnažím a neprobírám závažná společenská témata), ale jsem zvyklá psát co si myslím a vysvětlovat proč. V záloze jsem měla vyprávění, protože jsem trochu doufala, že to bude nějaké všední téma, příběh s detektivními prvky, kdy jsem přišla domů a moje kočka nikde... To bych zkoumala otisknuté tlapky v čerstvém betonu a tak. Ale příběh o pirátech si bohužel nevymyslím. Moje děti budou hrozný chudinky, budou s maminkou probírat trestní odpovědnost mladistvých a číst si spolu budeme Komenského. Jsem asi sucharka (), ale je to tak. (Snad budou mít aspoň normálního tatínka. Jinak teda budou mít houby dětství.)
Mně je hrozně líto, že já právě neumím psát takové ty fantastické nebo dobrodružné příběhy. To jsem naposledy někdy na základce... a dopadlo to teda hrozně. Mou hlavní postavou byl Ólafur Kristjan Helgasson, udělala jsem z toho chudáka hroznýho mamánka a nekňubu. Když jsem tak měla psát o dobrodružné výpravě na ostrov, tak jsem z toho udělala komedii s hledáním červených brouků (Ólafur je ekolog a zkoumá vše, co je přírodní). Dostala jsem jediničku, a obávám se, že nebýt tam ten komediální prvek, dopadlo to daleko hůř, protože celé to dobrodružství se točilo kolem toho, že místo toho, aby výpravě přinesl nějaké jídlo, přinesl ty pavouky a chtěl jednoho mamince poslat poštou. 
Přiznám se, že jsem Ólafura měla tak trochu v záloze pro případ, že by se mi do slohovky hodil. Jenže bohužel nehodil. 
Chtěla bych ho ještě někdy využít. Troufám si říct, že Ólafur je můj nejlepší literární počin.
Prohlídka - taky doufám. Akorát jestli ho napadne brát mi krev, tak asi ani omylem, protože v 10 ráno mu tam nalačno opravdu strašit nebudu. A snad mě nebude nutit se moc svlíkat. 
iva: Hele, proč ty jsi taková hamťa, že si musíš všechny nervy naňahňat do jednoho týdne?
To: měla jsem asi 350 slov, ale nudila jsem se, tak jsem ještě psala... úplně chápu. 250 slov je prostě málo, to mi nikdo nevymluví
Já psala před čtyřmi lety vypravování na téma Jak jsem se stal detektivem. A prošla jsem 
Vydrž, Prťka, vydrž. Za měsíc už bude po všem 
atraktivnistrasilka: Tak jim vyřiď, že děkuju, že jim u jejich maturity taky budu držet palce! 
Nééé, děkuju, je to milý. Že taky pozdravuju!
atraktivnistrasilka: To jsem celá já, no. 
No, málo je to podle mě jak v čem. Zase já kdybych měla psát to vyprávění s piráty, tak bych byla za těch 250 ještě asi ráda... a nebo bych to nestihla. U té úvahy je dobré, že když člověk zjistí, že má třeba posledních deset minut, tak to může ukončit v podstatě hned. Kdežto můj spolužák dneska vyprávění nestihnul. Protahoval, protahoval, až nedokončil. Snad nezaplatí daň nejvyšší...
Jak jsem se stal detektivem? Tak to bych se vyžila. Kdyby tam nebyl ten zatracený výchozí text, dalo by se psát o takových věcech! Já bych psala o své vlastní vymyšlené postavě, Ólafurovi, jak ho k detektivování nakopl fakt, že jeho otec je neznámý sněžný muž, který chudinku maminku nechal samotnou napospas osudu a ona se o něj obětavě celý život starala a od každé zlé přítelkyně ho zachránila! 
Za měsíc mám právě pomalu začátek ústních. To bude taky. 
Ježíšku na křížku, co mi to děláš...
iva: Škoda, žes nemohla Ólafura nějak do své úvahy propašovat
Přiznávám se, že já šla u toho vypravování po jistotě, rozhodně jsem nechtěla riskovat.
V přípravné maturitě jsem si vybrala otevřený dopis režisérovi druhé série Sanitky Jak já Renčovi šimrala ego, to si nedovedeš představit. Až se mě češtinářka ptala, jestli je to fakt tak dobrý. Když jsem odvětila, že je to děsná s*ačka, jen se uchechtla a šla pryč
Jak dlouho tě proboha hodlaj trápit? 
atraktivnistrasilka: Je mi líto nechat Ólafura jen tak být. Asi o něm napíšu knihu. To je tak jediné, čeho kreativního se ode mě moje ještě neexistující děti dočkají.
Já jsem kupříkladu doufala, že úvaha nebude na politické téma. Protože to opravují externí hodnotitelé, a opravdu nevím, jestli by někomu moje politické názory nevadily. Nejsem extremistka, nicméně by nebylo tak těžké narazit na hodnotitele, který volil osobu, co neuznávám.
Jinak do slohovek taky kecám, tam se může. Já jsem taky dneska nevyjadřovala úplně popravdě svoje postoje. Dělat to, píšu to tam ještě teď...
Ještě hodně dlouho. Dokud mě neutrápěj, na což si stačím sama. Teď třeba myslím na to, že u doktora se vlastně kolikrát musí svlíkat... to nepřežiju. Ještě štěstí, že jsem nic nejedla.
boudicca: Matně si vzpomínám, že jsem psala líčení, cosi se stromy ohýbajícími se v bouři a větru. Byla to asi ta nejnudnější věc, co jsem kdy v hodině češtiny odevzdala, ale Cermatu se to líbilo a já dostala plný počet bodů.
Moc držím palce, ať už to máš všechno za sebou. Jsi šikula. 
atraktivnistrasilka: Tak letos líčení ani nebylo. Popis schramstly charakteristiky, což teda podle mě nebylo úplně dobře, ale já bycb líčení nepsala ani za zlatý prase, tak mi to může bejt jedno. Musím říct, že jsi dobrá, protože když jsme v prváku psali líčení (šlo tuším o nějakou krajinku z Máchova Máje), tak jsem u toho skoro brečela. Vymýšleli jsme to vlastně za domácí úkol, a i doma jsem se s tím louskala asi tři hodiny. Příšerné. Po včerejšku si ale můžu být jistá, že už mě do toho nikdo nikdy nutit nebude.
Díky moc, snad už brzo.
hroznetajne: Spíš bych to viděla na nějaké nahromaděné nervy, někde se to projevit musí. Mně po maturitě začaly strašně padat vlasy. A neříkám to proto, že ti budou padat vlasy, ale že prostě stres má na člověka dopad a jestli je ti zle, tak je to prostě všechno dohromady. Ale bude zase dobře. Holt to teď musíš zvládnout.
Slohovka ale super! Zvládla jsi to s přehledem. Jsem si alespoň vzpomněla, jak jsem psala já a normálně už jsem asi zapomněla téma, které jsem si vybrala . A víš, že ti tohle období docela závidím? Mně to naučilo hodně do budoucna, docela to člověka zocelí, kór když jsi tak trochu stresan jako já . Protože maturita je jenom jedna. Ale zkouškový je 2x do roka ...
atraktivnistrasilka: Dneska jsem na prohlídce byla celá rozklepaná, natáčel mi EKG (na to jsem připravená psychicky moc nebyla), a jak jsem se bála, tak jsem vyloženě zteplala. No měla jsem 37, ale to bylo z toho, jak jsem byla nervózní. Myslela jsem si, že mi i naměří tlak, ale měla jsem ho ukázkovej. Jen mi právě říkal, že tep mám vysokej, tak jsem mu řekla, že jsem v maturitním procesu, tak prý se není čemu divit. Říkal mi, že možná budu mít i ten cholesterol vyšší, kvůli stresu, ale tohle všechno vím i bez jeho odborného pohledu, protože je to naprosto logické. A jak říkáš, nechci vědět co přijde po maturitě, až ten stres na chvilku "odpluje". Se hned všechno projeví. O vlasy se bojím, vypadávání mám právě v rodině.
Já jsem za tohle svým masochistickým způsobem ráda. Kdyby nebylo toho přezkušování teď těsně před maturitou, bylo by to ale super. Já se na tu maturitu naučím, ale po svém.
lvice: Včera se na netu objevila témata slohovek a přišlo mi to docela dobré. Jakože různorodé a že se snažili, aby si každý dokázal vybrat. Na Prague Food Festivalu jsem nebyla, na únikovce taky ne. Volila bych mezi tou tvou úvahou, nebo piráty. Nejsem žádný fanda do pirátů, ale nějakou pohádku bych si snad vymyslet dokázala. Heleď a slohovky se pořád píšou ručně? Takže i počítání slov probíhá ručně?
Škoda, že už si nepamatuju, co jsem psala tenkrát před sto lety já! Pamatuju si akorát, že jsem spolužačce tu její slohovku opravovala
Studia byla nejhorší léta mýho života. Permanentní stres ze zkoušené, písemek a z toho, že zase nic neumím. Stres o víkendu i o prázdninách. Furt! Hnus!
Zoot je divnej. Taky to tam nemám ráda a to se tam ke mně chovali vždy normálně.
atraktivnistrasilka: Ale jo, témata dobrý byly, jenom se mi nelíbily Ale že nesedly mně ještě nutně neznamená, že nesednou ostatním. Naopak, většina lidí si to chválila, i když jsem zaslechla i nějakou kritiku. Mohlo to být horší, úvaha mi to zachránila. Jinak bych se tam plácala s piráty, kteří by neměli ve finále možná moc hlavu ani patu.
Pořád ručně, počítání taky ručně. Komisař to po dopsání odnesl nahoru do počítačů, tam to oskenoval, a ty oskenované soubory se posílají externím hodnotitelům. Kde zůstává originál práce nemám nejmenší tušení. Po obdržení hodnocení člověk ale neví, kde udělal chybu, a když se odvolává, tak ani neví proti čemu. Tohle se mi na tom celém systému zdá tak nějak... debilní.
Tak to fakt nevím, kde se vzal ten názor, že studium je nejlepší období života. Zatím, když se zeptám, slýchám převážně opak.
Mně se ten nápad Zootu líbí, ale dnes jsem kolem něj šla a skoro jsem se oklepala. Mně už tam neuvidí...
boudicca: Tak já jsem třeba ve škole moc šťastná a spokojená. Bude mi to tam hodně chybět...
atraktivnistrasilka: Tak to ti přeju, že jsi tam spokojená. Opravdu. Ono totiž není nic moc dobrého na tom, když se člověk snaží přetrpět několik let života. O čemž bych mohla psát knihy.
myfantasyworld: Já bych šla do toho vyprávění o těch pirátech, vždycky jsem nejradši psala vyprávění, do úvah jsem se pouštěla nerada, protože u těch jsem si nebyla tak jistá. Pamatuji si, že se mi také žádné téma nelíbilo, tak jsem si vybrala dopis, což bylo fajn.
S tím doktorem tě chápu, já jsem taky vždycky nervózní, když mám jít k doktorovi, co mi najde. V čekárně nejradši čtu, jelikož při čtení knížky ze mě ta nervozita opadne, teda dokud na mě nepřijde řada.
A s tou prací také chápu. Já už bych se na střední nevrátila, kolem mě hodně starších lidí říkalo, že ať jsme rádi, že pak budeme vzpomínat na školu a chtít se vrátit. Chtěla jsem si časem dodělat vysokou, ale jaksi jsem si odvykla na učení a nejsem si jistá, že bych na to měla.
atraktivnistrasilka: Koukám, že zatím je to fakt piráti x úvaha. Nemyslím si, že moc lidí psalo něco jiného, maximálně charakteristiku lorda Voldemorta nebo zprávu o únikovce. Jak říkám, mohlo to být horší, ovšem vždycky se najde někdo, komu to nesedne, a tou šťastnou jsem byla já. Díky bože za úvahu.
Mě teda akorát poslal na cholesterol a ještě něco, ale to nevím co je, to ani snad neřekl. Asi takový ten klasický krevní rozbor. Se podívám v pondělí do výpisu v pojišťovně, ať vím, jestli se mám bát, že mám tu rakovinu ve 3. stádiu.
Já myslím, že takové to "na škole vám je a bude nejlíp" říkají hlavně ti, kteří jsou nějak nešťastní s vlastní prací / životem. Já rozodně vím, že až ukončím vzdělání, které chci, tak už tenhle stres dál podstupovat nebudu.
tlapka: Hurá, sláva, gratuluju. Letošní nabídka mě moc nenadchla. Nebylo tam nic, co bych vyloženě chtěla psát, ani nic, co by se napsat nedalo. Svého času jsem psala charakteristiku. A pamatuju si, že jsem vyvolala mírnou paniku, když jsem se taky šla o něčem přesvědčit do Pravidel, a celá třída se zhrozila, co to má sakra znamenat.
Myslím, a Julča to určitě nebude rozporovat, že si zasloužíš povýšení do stavu zoufale maturantského. Zde je naše hymna https://www.youtube.com/watch?v=w0AOGeqOnFY.
A s tou prací... no, nevím. Pro mě byla SŠ, co se týče spokojenosti, na první místě. Ale práce je lepší než výška, to zase jo! 
atraktivnistrasilka: Mě taky nenadchla. Všichni si to chválili, ale nebylo tam nic, co by mě bavilo psát. Zpětně bych tam některé věci doplnila, jiné vyškrtla, ale už je pozdě. Uvidíme, jak to dopadne. A ano, vždycky je lepší přesvědčit se, než napsat hlod. Já se taky dívala na věci, které jsem věděla, ale chtěla jsem se ujistit.
Kokosová písnička je top, pouštěla jsem si jí vždycky když jsem se učila na nějaký test a nešlo to, a pak když bylo MS v hokeji a naši nejenže prohrávali, ale ještě hráli zoufale blbě.
No, myslím, že hodně záleží na tom, jestli člověk dělá co ho baví. Já jsem si třeba jistá, že jestli mě vezmou kam chci jít, budu tam spokojenější než teď na SŠ, kde dělám (respektive dělala jsem, jen odmaturovat ) věci, kterým se absolutně vůbec nikdy nechci věnovat. I když si jsem jistá, že i na příští škole budu mít chvilky, kdy bych pro trochu štěstí uvěřila i v Poseidona.
rebarbora: Já obdivuji tvůj výběr – úvaze jsem se schválně snažila u maturitní slohovky vyhnout, protože musela být hrozně dlouhá A témata jsme měli taky bídná, takže jsem si nakonec vybrala právě fejeton a češtinářka mě pak další týden slušně vyděsila s tím, že jsem to napsala moc krátké a že to asi neprojde 
No, nakonec to prošlo, ale byly to slušné nervy Preventivka bude v pohodě, uvidíš 
Taky mám běžně nízkej tlak a u doktora mi vyskočí na 130/90, ale to je prý ještě v normě Nejvíc mě rozsekalo při prohlídce kvůli nástupu do práce, když ode mě na specializovaném oddělení v nemocnici chtěli na místě bez předchozího upozornění vzorek moči – asi jestli jako nejsem na drogách či co Ale jinak to tak hrozné nebývá
atraktivnistrasilka: Já v podstatě umím jenom úvahy. Na SŠ jsem snad nepsala nic jiného, když byla možnost si vybrat. Myslím, že za to tak trochu může třídní ze základky, který mě krmil tím, že úvahy psát umím. Takže jsem si na ně nějak zvykla, byla jsem v nich sebevědomá...
Kvůli té moči bych teda asi byla poněkud nesvá, ne teda proto, že bych holdovala toxikomaniemi, ale proto, že odběr moči mi přijde strašně potupný, nemůžu si pomoct.