Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Vlasy, asi...
Komentáře k článku: Vlasy, asi...
eithne: Tak to má být! Já měnila účesy vlastně asi vždycky, když jsem se s někým rozešla, tak je pěkné vidět, že někdo následuje mého trendu - jestli té poznámce v závorce rozumím dobře. Nesmutnit ani po chlapovi, ani po vlasech, ostříhat... a kdyby to nebylo ono - ale na kratší si člověk rychle zvykne - tak to za pár let doroste. Držím palce 
atraktivnistrasilka: Uznávám, že v tom hraje jistou roli i to, že dotyčný chtěl na mně co nejdelší vlasy, ano. 
Chápeš to správně, schválně nepíšu bohužel, nebylo by to dobrý... Naopak, něco jinýho přijde. Neříkám, že to byl omyl, ale tohle prostě nemělo bejt. Takže to odnášej chuděry vlasy, no jo. 
Ale ne, štvou mě ty vlasy všeobecně, zadrhávají se do zipů, tuhle jsem se pro něco skláněla z postele a rukou jsem si přiskřípla k zemi vlasy... To byl jeden z dalších impulzů. A ten chlap, no. To taky. Nějak to zítra dopadne, jdu tam v pět, tak snad si to ještě pětkrát nerozmyslím. Ale spíš ne, už se těším, jak si na vlasech budu dělat vlnky, který brzo nespadnou. A díky moc za povzbuzení! 
boudicca: Mně rostou vlasy hodně rychle, takže to neřeším a jednou za čas je dle nálady střihnu na krátké mikádo, nebo i víc. Než si mě lidi zapamatují jako krátkovlasou, tak je mám zpátky po ramena. Jo, taky jsem stříhala po rozchodech a letos i po státnicích. Je to pro mě symbol nového začátku. Ale že by byly krátké vlasy bezúdržbové, to bych tedy řekla přesně naopak. V tomto ohledu už se těším, až zase dorostou.
atraktivnistrasilka: Moc to prožívám, že? Přitom já fakt taky nejsem z těch, co by si na rychlost růstu vlasů musely(i?) stěžovat. Jinak s tou úpravou - chápu, nicméně pro mě to je právě práce pořád stejná, akorát s méně vlasy. Takže co do praktičnosti, u mě asi vítězí kratší, ale říkám, to je všechno typem vlasů.
iva: Jo jo, holky přesně. Jednou jsem takhle přišla ke kadeřnici, zavrčela jsem: "Zkrátit!" a ona se pobaveně zasmála: "Na kolik centimetrů vás nasral?!"
Ostříhat vlasy po rozchodu je to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat. Je to sice změna, často k lepšímu, ale není trvalá. Tetování PEPA JE VŮL zanechává větší škody na vzhledu 
Kamarádovi bych doporučila, aby si nechal narůst své vlasy, pakliže něco potřebuje obdivovat Tohle rozhodnutí je tvoje, tak si do něj nenech kecat. I kdyby sis to rozmyslela, pořád jen sama za sebe
Mamka mě moc potěšila, vlastně jsem doufala, že něco podobného od ní uslyšíš a nezklamala mě 
Vlasy dorostou, utržená ruka by byla horší
PS: Mám hodně podobný problémy s vlasy, nemluvě o tom, že jak je neumeju nejdýl obden, je to děs. Spolu s mým nevzhledem celkově jsou hroznej vopruz a sluší mi to tak asi dvakrát v roce. Ale kašlu na to, ob rok si zajdu ostříhat na krátko a pak postupem času motám do culíků
atraktivnistrasilka: No, já už ty vlasy plánovala ostříhat dávno, jenže pak přišel chlapec, co básnil o tom, že má rád dlouhý vlasy... no a nebylo z toho nic. Teď chlapec není a já si přijdu opět svobodná ve svých rozhodnutích. A nerozmyslela jsem si to, když už tam půjdu a zaplatím za to těžké peníze, tak ať to vezme pořádně.
A ano, mám to taky tak, musím mýt aspoň tak každý druhý den, a už ten druhý den ven jedině s culíkem, nebo tak něčím. Vlasy jsou pohroma.
myfantasyworld: Jemné a elektrizující vlasy, jak já ti rozumím. Do toho se mi mastí a mám jich málo. Šílená kombinace a ať s tím dělám, co chci, je to děs. 
Chodím pořád ke stejné kadeřnici, stříhá mě na stejnou délku. Řekla mi, že kratší mi nedoporučuje a nesestříhávat, že je musím mít střižený v rovině a jak je teď mám pořád sestřihnutý stejně, aspoň trochu zesílily. 
To mi řekla, že tu délku by mohla udělat o něco delší. Ale ifinu mám na patku, když mám stejně dlouhou jako všechny ostatní vlasy,vypadám děsně.
Jo a po rozchodech je asi normální změna na vlasech, taky jsem si je nechala střihnout jinak.
atraktivnistrasilka: Tak vidím, že je nás s podobnými problémy docela dost. No, je to na nic, člověk je rád, že nějaké vlasy vůbec má, ale...
Já patku ani nic takového nosit nemůžu, udělala jsem to jednou a vypadala jsem jak ovečka. Ale jinak se mi to líbí, takže škoda...
hroznetajne: Ale tak víš co, jsou to pořád jenom vlasy. Já jsem je měla celý život k zadku a na začátku VŠ jsem měla takový depky, že jsem vlastně udělala úplně to stejný (nebo já se k tomu odhodlala, nepřemýšlela jsem o tom, štěkla jsem na kadeřnici, ať to udělá co nejkratší to jde, a pak jsem se radovala). Strašně mi chybí ten pocit, jak mě vlasy lechtají na krku a schnou asi tak 10 minut a potřebují asi tak pětinu šampónu. Protože teď už mě zase na tom krku akorát tak zahřívají (což teda k smrti nenávidím), jak píšeš - zasekávají se absolutně do všeho a než se oblečeš, musíš je vyndat ze tří vrstev oblečení a následně i ze šály a to je děsnej vopruz. A sežerou moc šampónu, ucpávají kanálky a prostě... Grr, mám dlouhý vlasy skoro celý život a vlastně je neskutečně nenávidím.
Pro mě je radikální ostříhání hrozně osvobozující pocit, ale chápu, že to někoho naopak může potom mrzet, tak nevím, co bych ti poradila... 
atraktivnistrasilka: Jé, nežádám rady. To já jen tak. Postesk. Víc nic. Ale už jsou dole a je to prima, dokonce to mělo ohlas. Šlo přes 20 centimetrů a je to nějako osvobozující.
Já si vždycky slíbila, že ty vlasy kratší udržím, ale nakonec jsem to nechala být... nicméně teď mi nějak připadá, že to asi už neudělám, ty dlouhý vlasy, to prostě nebylo ono, teď to už vidím taky, takže pokusy vzdávám. Mám to ale stejně, celý život dlouhé vlasy, které mi vlastně překáží, ale "jsou přece tak hezký".
Jinak mě to stříhání nikdy moc nemrzí. Ani teď mě to nemrzí. Myslela jsem si, že při tom ustřihávání pocítim aspoň nějaký náznak emoce, ale nějak nic...
rebarbora: Já myslím, že není od věci čas od času účes změnit, zvlášť pokud to tak opravdu cítíš Přeci jen to pořád není tak radikální, jako kdyby ses chystala jít na ježka A věř mi, když se ti to náhodou nebude líbit, tak dorostou Osobně bych řekla, že nemám kvalitu na dlouhé vlasy, ale krátké bych musela umývat každý den, a na to prostě nemám nervy, takže myju obden a jedu v culíku
atraktivnistrasilka: Ježek, to by nevypadalo dobře. Ale líbí se mi to, takže spíš už nějakou dobu nedorostou...
Jo, jinak vlasy taky myju obden a vlasy jsem si nechala udělat tak, aby co culíku šly (což právě já potřebuju ke škole). A druhý den taky zásadně culík, občas se poštěstí jen culík z vrchních vlasů a zbytek volně, ale to málokdy. Takže... chápu.
zlomenymec: NA ŽENÁCH JEN DLOUHÉ VLASY
TO JE NEPSANÉ PRAVIDLO ŽIVOTA
... někde jsem to četl
cayenne®blbne.cz: Táta má schovanou fotku, na které mi je asi 18: měla jsem tam zlatou hřívu do půli zad, nádherné, silné a zdravé vlasy. To už je teď nedostižný sen. Když vydrží tři dny bez umytí (a já nevypadám jako bezďák zkřížený s ježibabou), je to úspěch. U mě důsledek rozhozených hormonů. Nejhorší je, že na to nezabírá nic, absolutně nic. Tak je radši držím kratší (maximálně po ramena), právě proto, abych je mohla kdykoli snadno a rychle přepláchnout a necítit se pak mezi lidmi nesvá. Je pravda, že před dvěma roky to bylo mnohem horší než teď, ale nevím, jestli se to někdy vrátí do stavu, kdy byla pořízena ta fotka.
To jsem se neubránila možnosti přidat si tady svůj vlastní postesk.
Každopádně doufám a přeji, ať si na nový sestřih zvykneš a ať má úspěch i u lidí v okolí!
PS: A holky, všimly jste si, že nikdo, ale opravdu nikdo neřeší vaše vlasy zdaleka tolik jako vy? Tak si říkám, jestli si to vlastně nezpůsobujeme samy...
atraktivnistrasilka: Po třech dnech bez umytí hlavy vypadám jako socka případ, bez legrace a nadsázky, vlastně i po dvou dnech (tzn. jeden den večer umeju, druhej den večer vlasy nesou známky opotřebení, ráno už je to ošklivé a musím culík), když mám "dobrý" období. Čím je to u mě, to netuším, ale asi je to dědičný, protože otec je to samé v bledě modrém. Takže to jen tak pro představu... A ne, opravdu nezabírá nic. Nic... Jinak vlasy a pokožka (hlavy i nehlavy) celkově je odrazen stavu organizmu a neméně stavu psychického, takže tyhle věci se fakt můžou časem zhoršovat a zlepšovat. I radikálně. Takže i vlasy se mohou minimálně přiblížit tomu původnímu stavu, jako nějaké sci-fi bych to úplně neviděla...
No, koukám, že fakt všichni máme s vlasama něco.
Můj sestřih je ale prima, bylo mi několikrát řečeno, že mi to sluší víc, že mi víc vyniká obličej, což bych za normálních okolnosí nějak jako... úplně nepovažovala za plus ale je fakt, že mi to opravdu nějak podezřele sluší, nedokážu to popsat, co je na mně tak jinýho, ale fakt si přijdu najednou o stupínek hezčí, nějaká. Zní to blbě, když to o sobě tak napíšu, ale asi je to fakt tak. K dlouhým už se asi nevrátím, i se takhle cítím líp. A pořád toho nelituju!
A možná máš pravdu, možná si to do jisté míry fakt způsobujem samy, ženský mají tu zázračnou vlastnost přehnaně všechno řešit... bylo mi řečeno od chlapa, takže to musí být pravda, samozřejmě.
tlapka: Hele, ale ona to je pravda. Vlasy rostou.
Já měla jako dítě odporný sestřih na hřiba. Dodnes je to snad to jediné, co mamce vyčítám. Ale - vlasy rostou! Když se to střihne blbě, tak to prostě doroste.
Prostě kdy jindy, když ne teď? Po rozchodu, na nové škole, když tě ty vlasy štvou... jinak na té fotce to je přesně to, co by se mi líbilo na mých vlasech. Ale jestli si ty mrchy dělají, co chtějí, nahoře, tak se nedivím, že šly.
Brzy se zase ozvi! 
atraktivnistrasilka: No rostou, a mně dokonce tak, že říct to někde nahlas, ženský mě ušlapou... Nakonec jsem ale chybu neudělala, mám to tak dvě, tři čísla pod klíční kost a je to dobrý. Objektivně i subjektivně vzato, když to vezmu podle reakcí. Zpátky už to asi úplně narůst nenechám.
Jo, to mi připomíná. Když mi byly asi tři, maminka mi vlasy zastřihla k uším. Začaly se pekelně kroutit a v kombinaci s tehdá ještě naprosto tmavě hnědýma očima a unisex oblečením pro mého imginárního mladšího bratra jsem vypadala jako poměrně hezký argentinský chlapec.
I když... v podstatě skoro všechny tu zmiňujete v komentářích ten rozchod, ale ten já bych dala v tom žebríčku důvodů až někam dolů. Pro mě bylo pohnutkou spíš to, že jsem se jednou skláněla z postele dolů ke zvonícímu telefonu a vlasy jsem si přiskřípla rukou a několik (hodně) jsem si jich při vyhoupnutí zpět na postel vyrvala. Od té doby jsem to měla v hlavě a asi bych to udělala tak jako tak, ať by si fíra říkal, co chtěl (jakože on by fakt nemlčel).
Vlasy na fotce jsou zabrané jen z té atraktivní části, ale těší mě, že byly vzorem.
Díky, Tlapko, za komentář.