Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Sejdeme se v křoví
Komentáře k článku: Sejdeme se v křoví
eithne: Hehe, bavím se. A zníš hodně v pohodě, to je super. Tyjo, za chvíli budeš v polovině, to je prima! Řev a obecně dominantní spolujezdec je při řízení na zabití, to už je opravdu jenom na ignorování a maximálně se občas tiše zeptat, kam jet. Myslím, že to řešíš dobře. S oranžovou jsem v autoškole taky zápasila, teď ji projíždím vcelku pravidelně, ale je to přesně o tom, že jezdím rychle, takže je pro mě lepší sešlápnout plyn, než se nechat nabořit zezadu. Pouštění spojky je téma samo pro sebe, když jsem unavená, mám s tím problémy ještě teď. A zajímavé je, jak moc jinak se auto chová, když v něm vezeš víc lidí! No. Tyjo. Super, gratuluju, jen tak dál. A více zábavných příhod, dobře se čtou! 
atraktivnistrasilka: Tak v pohodě jsem teď, ale při jízdě vždycky propotím sedačku a konkrétně dneska jsem snědla jen dva menší krajíčky chleba, jak jsem se celý den klepala strachy. Fakt sranda je, že mám největší nervy z toho instruktora, ale co se týče řízení samotného, tak mi většina věcí nedělá problém (parkování do toho nepočítám ), teda až na větší křižovatky a protivné uličky, kde doprava není vidět, až když to auto vyjede. Ale to je asi tak všechno. Prostě ty skoro nejzávažnější věci. 
Ale fakt se to snažím brát sportovně, chyby dělám, nehroutím se ani z nich a ani z Lasičky, už nemám chuť s tím seknout. Mrzí mě, že jak je starší, tak je i vzteklejší, ale když nepoloží mě, jakožto citlivku, tak myslím, že nepoloží nikoho. Jsou kolem konkurenční autoškoly, odkud se zvlášť mladý holky (na dospělé a kluky si tolik nedovolí) vrací domů s brekem, probíhá tam slovní napadání a na facebooku si mažou negativní recenze. Tohle mám z první ruky a dost mi to vyrazilo dech. Jsem ráda, že jsem tam, kde jsem.
Díky za tu oranžovou, to je přesně to, o čem mluvím. Jsem rozjetá a blikne to, když jsem už u toho semaforu - projela bych to, ale Lasičkovi by asi dosloužily hlasivky. Tak budu v tomhle zatím skákat jak píská a až budu mít vlasní autí, tak si to udělám podle svého. Ale štve mě to. A štve mě i to, že mě tu spojku nenechá pořádně omakat a prostě křičí jak kdybych ho na chodník vezla. No bóže, tak to prostě skočí a jedeme. No. Se zas tolik nestalo.
atraktivnistrasilka: Díky. Taky si říkám, ale ani ne tak proto, že bych kvůli němu doma ronila slzy, jak je na mě strašně zlej (to fakt nee), ale spíš že mi připadá, že řve už spíš tak ze zvyku a má nervy v kýblu, a ne úplně ze mě, což je hrozně deprimující. A stejně jsem ráda, že jsem u něj, on v okolí paradoxně není moc dobrý výběr autoškol (velký, to jo, ale kvalita je horší) a jsem ráda, že jsem nešla k protější konkurenci, kde by mě psychicky deptali daleko víc a ještě ze mě tahali peníze navíc. To si to radši odkodrcám tady s Lasičkou, oba si trochu zanadáváme a v dobrém se rozejdeme.
myfantasyworld: Ty tvoje historky z jízd jsou super. 
To by mě zajímalo, fakt Lasička doslova řve?
To s tou křižovatkou mě dostalo, ono jako vjet tam, když si nejsi jistá je blbost, to mi i říkala v autoškole, že ať si počkám, jak se na to cítím, hlavně když víš, že nepojedu rychle, nebudu tam najíždět, když jede auto že.
A semafory, jojo ty jsou sporný, ale já mám naučeno z autoškoly, že jakmile jsi přímo u semaforu máš to projet, ale někdy ty lidi jedou, i když vidí oranžovou už z dálky. 
Ten to má na háku koukám, když si spí při učení autoškoly.
Neboj, taky jsem takový kiks měla, na kruháč mi vjel autobus z autobusáku a já v tu chvíli si vůbec neuvědomila, že mám zabrzdit, děsně jsem zazmatkovala. Naštěstí mají auta dvě brzdy.
atraktivnistrasilka: Můžu tě uklidnit. Opravdu řve. Je opravdu k podivu, že to se mnou psychicky a ani emocionálně nic nedělá, já kdysi brečela i když se na mě někdo křivě podíval. Muselo mě to opustit někdy mezi letošním květnem a červnem, jinak si to nedovedu představit. Ale ano, opravdu křičí. Někdy mám chuť zakřičet na něj zpátky, ale to si zas nedovolím, jako pořád nejsem žádná řidička a navíc jsem víc než o půl století mladší, takže by to asi bylo divný a neuctivý
U Lasičky je ten problém, že se tak vehementně snaží, ať nebrzdím provoz, že mě tím stresuje. Takže když dojíždím k velké křižovatce, už se mi začínaj klepat nohy a je to v pytli. Myslím, že bych si jednu jedinou jízdu potřebovala zajet s jiným instruktorem, abych teda zjistila, jestli je fakt takovej problém chvilku počkat na křižovatce. Ale nejen kvůli tomu, celkově.
Já se upřímně dost lekla, když jsem viděla, že spí. Ale on prý spí u těch, kde si to může dovolit, což mě vyděsilo a potěšilo zároveň.
To s tím kruhákem je dost na nic, na kruháku taky vždycky strachy klepu kosu, protože co když mi tam něco vjede, co když se pak nerozjedu, a tak dále. Zároveň je mám ale asi trochu radši než velké křižovatky, kde musím přes čtyři pruhy projet na druhou stranu.
myfantasyworld: To řvaní by mi vadilo, tím bych jízdu fakt nezvládla, protože já jsem pak dost vynervovaná, když na mě někdo křičí, nemám to ráda a je mi to nepříjemný a jsem pak i schopná se rozbrečet, takže tohle by na mě bylo moc. Děkuji za moji klidnou učitelku autoškoly.
Já myslím, že by to problém nebyl, sice spousta lidí to nemá ráda, ale taky by jim mohlo dojít, že i oni se sami učili řídit. Moje ségra taky nemusí, když před ní autoškola jede pomalu, ale pak dodá, že všichni jsme se museli naučit řídit. Nadruhou stranu mě ta moje říkala, že nemám jezdit zas až tak pomalu, že blokuji provozu, tak jsem to zrychlila. A tady asi evidentně učitel autoškoly na to kašlala.
Vidíš, tak to je super, takže to znamená, že jsi v řízení dobřá.
Jojo nedivím se. Ono ty křižovatky některé velké jsou taky "úžasný" Čeho já se vždycky bála a bojím doteď, že budu muset zastavit ve velkém kopci, jako umím se rozjíždět přes ručku, ale i tak mě to vždycky děsí, že to udělám blbě a že začnu couvat.
atraktivnistrasilka: Mně to taky vadí. Konkrétně dneska mi to vadilo tak, že jsem odjezdila 45 minut a museli jsme se vrátit, protože jsem to těžce nedávala. To počítám jenom svoje boty z blbosti, nikoli to, že na mě pár metrů před semaforem, kde se červená už víc červenat nemůže, začal křičet, že mám přeřadit na trojku (jela jsem na dvojku od jiného semaforu). Chudák logika. On po mně dneska vůbec chtěl, ať jezdím jak Schumacher, nechápu proč (a provoz jsem opravdu nebrzdila, jela jsem 45 tam, kde je 50). Jako skoro jsem po té jízdě brečela už, ale spíš ze vzteku a že už mě to fakt neba, nechat na sebe řvát kvůli krávovinám nebo kvůli tomu, co bych stejně udělala (nebo naopak neudělala). Začínám bejt po dnešku už fakt vzteklá. Přitom to řízení evidentně docela ovládám (na to že jsem v autoškole, samozřejmě), včera mi to šlo. Tak nevím, co to dneska bylo za zkrat.
Chápu, že někteří nejsou nadšení z autoškoly před sebou. Já to znám, jezdívala jsem dost na kole a když přede mnou jelo něco pomalého a já jsem si tak úplně nemohla dovolit předjet (například frekventovaná silnice, takže podélně jezdila auta), taky jsem nebyla vyloženě šťastná v ten moment, to je jasný. A jako šnek se zas neplahočím, jen v jistých úsecích jezdím 40 - 45 místo 50, protože je tam třeba hodně semaforů a já zase taková frajerka pohotová ještě nejsem. Nicméně zatím mě vytroubil jen jeden, a to ještě bylo v místě, kde jsem skoro těch padesát opravdu jela, jen na něj to evidentně bylo moc pomalu.
Kopce taky nemám ráda, zrovna dneska jsem se v jednom musela rozjíždět a nebylo mi z toho moc dobře. Couvla jsem, ale jen kvůli tomu, že jsem měla spojku lehce pod záběrem, ale pak jsem tu nohu trochu zvedla a dobrý. Žádná škoda na majetku. Ručku mi Lasička ne že zakazuje, ale nechce, abych to tak dělala, i když mi to přijde trochu lepší.
myfantasyworld: Prostě ono kolikrát nějaké věci přijdou najednou z ničehonic a divíš se pak, co je to za zkraty, ale není to neobvyklé, jen člověk potřebuje u řízení by měl být pohotový a rychle myslet, s čímž občas mám problémy.
Ale to řvaní to všechno ještě zhoršuje a stresuje tě to. Já jsem ráda, že jsem jela s tou učitelkou autoškoly, se kterou jsem jela, měla jsem jezdit s jiným (dříve bývali manželé), ale on nemohl kvůli problémům s nohou, takže tak.
Na kole nevím, protože to většinou jezdím tam, kde ta silnice frekventovaná není.
Mě to zas chcíplo na semaforu, když mi půjčil bývalý auto a to na mě začali ti za mnou troubit a já ještě znervózněla a chcíplo mi to znovu.
Tak hlavně, že to dopadlo dobře. 
To je teda taky dobrý s tou ručkou, mě to vždycky učila pře ručku, že je to jednodušší. Je vidět, jak každý je v tomhle jiný.
iva: Nemůžubsi pomoct, ale za Pašáka roku musím vyhlásit cyklistu
A nejsem si jistá, jestli bych Lasičku zkousla teď, natož v době, kdy jsem si řidičák teprve pořizovala. To bych asi proplakala každou jízdu a dost možná, že i teorii. Každopádně klobouk dolů před tebou, zvládáš to skvěle!!!
Až budeš mít řidičák, budeš si stejně jezdit podle svýho, tak co.
Některé kruháče, zejména v určitou denní dobu nesnáším dodnes, dostat se okolo čtvrté hodiny třeba u Makra z Borský na Regensburskou je o nervy. Zejména ve služebním autě, to úplně skřípu zubama, protože služebním autem se mi fakt nechce bourat 
PS: blbce, co metr před semaforem hamstnou na brzdy, protože jim skočila oranžová fakt zbožňuju. Jedné kamarádce jsem za tohle nadávala furt, zejména věta: "Ale, Ivi, já mám brzdy kvalitní..." mě vytáčela šíleně. A fakt jsem se modlila, aby jednou někdy někdo za ní neměl míň kvalitní brzdy nebo postřeh 
atraktivnistrasilka: Taky že jo! Cyklista mi zachránil krk. Kdyby neupadl, tak se tam s Lasičkou hádám do teď. Ono bylo fakt nebezpečné ho předjet, protože jel po prostředku mého pruhu a občas to vypadalo, že si udělá výlet doleva. A já nechtěla být ta, co ho přejede, že jo.
Lasička, no... já ani nemám až tak moc na výběr. Jiný instruktor tu není, a mám dojem, že bych si v okolních autoškolách moc nepolepšila. A ano, budu si jednou jezdit podle svého. Není to o tom, že bych toho Lasičku neposlouchala v ničem, ale některé ty věci jsou fakt uhozené. Jindy zase naprosto zbytečně zmatkuje, takže to pak vypadá, že zmatkuju já, ale ne. Chtěla jsem si přejet do levého pruhu kvůli semaforu, tak jsem se podívala do zrcátka, blikla si a viděla, že mě auto pouští, tak jsem tam chtěla zajet. Lasička začal vymýšlet něco o tom, že tam jede auto, že mě nepouští a co já vím co všechno ještě, když mě zcela evidentně pouštěl. A v tu chvíli co, že jo. Auto za mnou si muselo myslet něco o kravách, no nakonec jsem tam vjela, protože mě opravdu pouštěl. Ale fakt jsem tam chvilku kličkovala jak motýl Emanuel, protože jsem nevěděla, co mám dělat. (Kdybych jela sama, tam to samozřejmě vím... )
Tak já jsem si tu Regensburskou googlila a vidím a chápu, proč to může být o nervy. Soucítím. 
Děkuju s tou oranžovou! Děkuju! Takže nejsem úplnej mimoň. Už mi to řeklo několik řidičů, tak mám jasno. Ale nemám jasno v tom, co dělat v té autoškole. Já bych tu oranžovou teda v tomhle případě přejela, ale bojím se instruktora. I když se nic nemůže stát v tu chvíli, prostě to nedělám tak jak chce on, takže je to automaticky špatně. Přitom mi pak řekne, že řídím víceméně super, až na ty moje občasný nervový kolapsy. Tak nevím o co mu jde!
zlomenymec: No tak to jsem zvědavej na sebe Minule jsme zatím jenom kroužili kolem na jedničku, příště prý budeme couvat Tj. 25. a 26., nemůžu se dočkat
atraktivnistrasilka: Hodně štěstí, já jsem dneska parkovala. V zatáčce. 5 minut. Střídala jsem zpátečku a jedničku a měla jsem fakt chuť to tam nechat jak to je odejít. Ale já dneska celou tu jízdu měla hrozně tragickou (jedna ptákovina za druhou), tak to asi dneska není úplně objektivní.
rebarbora: Tak tomu říkám řidičský článek Tvoje úvodní "vytýká mi jenom přehnanou slušnost" mě rozesmálo 
Stejně jako "černá sjezdovka"
"Cyklista to vyřešil sám a upadl do trávy" A co radil pan Lasička - předjet či nepředjet?
9. hodina byla jednoznačně škola života, neb naučit se věřit vlastnímu úsudku je za všechny peníze
Hele, ale neříkalas náhodou, že je ten vás Lasička pohodář a super učitel autoškoly? 
Jak je možné, že na tebe při jízdách řve? Na mě nějak víc vřískat, tak nevím, jestli bych nezastavila, nebouchla dveřma a nenechala celýho zlatýho Lasičku lasičkou, ať jde do háje 
To bych si nemusela platit autoškolu a mohla se rovnou nechat učit řídit od taťky