Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Mé drahé příjmení
Komentáře k článku: Mé drahé příjmení
wien n: O Ty to ova v obcance nemas? Jak tooo?? Ja mam taky hrozny dlouhy nemecky jmeno se zdvojenymi pismeny, ktery nikdo nemuze precist a nejhorsi na tom je, ze ja fakt mam to zasrany ova v dokladech. Koho to kua napadlo takhle ku.... cizi jmeno? Kdyz jsem pracovala v Rakousku, tak to sef ani nevedel, ze nejaky ova mam, zasadne jsem se podepisovala bez. Taky jedinej duvod, proc bych se hrozne rada vdala.
atraktivnistrasilka: Nene, v občance ho nemám. 
My jsme to nikdy nijak neřešili, pokud vím. Když se brali moji rodiče, údajně se mámy zeptali, jestli chce být -ová - řekla, že nechce. Takže když jsem se narodila, nijak to neřešili a taky mě nepřechýlili.
Já bych to u cizích jmen taky nechala. Když tam někdo to -ová mít chce, proč ne, ale když to je jméno, u kterého to vyloženě bije do očí...
Ale moje babička by správně -ová být měla. Jenže to dělá tak, jako ty v tom Rakousku - a zatím jí to všude prochází.
wien n: Lucky you! Nam to pritahnul nejakej prapra dedek a ocividne nejaka prapra blbka si vybrala prechylit a ted wien trp! Ale treba se ji tehdy ani neptali.
hroznetajne: Obecně mi přijde, že tady v Česku cizí jména nějak nebereme. Moje teta se dřív jmenovala dlouhatanananáským německým jménem a nikdo to nikdy nedokázal vyslovit správně. Fakt ráda se ho zbavila.
Já mám jméno jako takovou zdrobnělinu. A většina lidí to přečte samozřejmě rychle a nevšimnou si, že je to zdrobnělina. Takže jsem zvyklá otáčet se i na úplně špatnou verzi mého jména. Si člověk prostě zvykne. A vždycky, když někoho opravím, tak se zastydí a já nepotřebuju pořád někoho uvádět do rozpaků.
Zrovna včera jsme se ve škole učili, jak slušně požádat dítě, jehož jméno neumíme přečíst a neudělat mu psychickou újmu na zdraví. Protože špatně přečtené jméno malého Vietnamce může znamenat nějakou nadávku a hned máš ve dveřích celou vietnamskou rodinu. Je to věda ty jména .
Na nosorožce půjdu klidně s tebou, jo? Se mnou počítej rovnou!
atraktivnistrasilka: Ano, taky znám pár lidí, co mají za jméno zdrobnělinu a mají stejný problém. Vidím to ve třídě. Já osobně si na to dávám pozor, právě proto, že jsem vycvičená od sebe, ale je jasný, že většina lidí dá na první přečtení... Mně třeba němčinářka jeden čas příjmení nepochopitelně změkčovala, čemuž se všichni samozřejmě smáli a ona nechápala proč, tak jsem jí pak musela vysvětlovat, že i Italové by to přečetli úplně normálně, jako my tady v Česku, věda v tom není. A od té doby je to v pořádku. Na lidi se musí polopaticky.
Měla jsem kamaráda Vietnamce, kdysi. Měl normálně svoje vietnamské jméno, ale zároveň mu rodiče nechali zapsat české křestní, takže pro nás to byl David. Jenže tu tehdy byli čerstvě a moc českých jmen neznali, takže si jeho sestra při vybírání vzpomněla na Beckhama a bylo. Docela dobrá storka. Aspoň má, chlapec, o čem mluvit.
Nevím, jaká je ta praxe s českými jmény dnes, každopádně u nás na základce ho museli mít všichni. Problém je pak s tím příjmením, no, to bych kolikrát nepřečetla ani při nejlepší vůli. Ale s tím už dnešní učitel musí počítat, holt. 
Samozřejmě. Nosorožci potřebují naší pomoc. Čím víc nás bude, tím líp!
wien n: Lol. Pilot uci prevazne Vietnamske studenty a ma tam jednoho, jehoz jmeno sice podle nej rika uplne stejne jako ten student sam, presto si kluk stezuje, ze tak, jak to Pilot vyslovuje, to znamena prsa! My uz mu doma nerikame jinak nez Boobies.
iva: Chytrolín je vůl
A nejsmutnější na tom je, že si to snad ani neuvědomuje 
Přechylovat či nepřechylovat, toť otázka.
Pravda je, že na přechylování jsem zvyklá a na všelijaké "Dženy Suk" jsem trošku i háklivá.
Přesněji řečeno: v ČR se ženské příjmení přechyluje. Tudíž přechýlenou formu očekávám a snad i vyžaduju. Vážně si nedovedu představit, že bych se měla jmenovat Iva Novák. Jde mimo jiné i o dlouholetou tradici, vžitý zvyk a rozpoznávací znamení, zda jde o muže či ženu ("Zaběhněte si za dr. Novákem"... tak sakra jdu za chlapem nebo za ženskou?!)
Ale: pokud má někdo z jakéhokoliv důvodu v dokladech příjmení nepřechýlené, respektuju to. Byť si někdy o těch ženských myslím svoje (chápej, když mi Mgr. Paedr. Jana Novák vysvětluje, proč jsem blbá já, když jí chci dát pokutu za to, že stála autem částečně na trávě, částečně na chodníku + ještě v protisměru, fakt mě ta bytost nenaplňuje obdivem ke své genderové uvědomělosti a utrpěné vzdělanosti ).
Každopádně hlavní pro mě je, jestli to -ová mají či nemají v dokladech. ostatní mi nepřísluší v té chvíli řešit.
Pokud bych se odstěhovala do ciziny, na svém -ová bych si lpěla. Protože se tak sakra jmenuju. Pokud bych se v cizině vdala za Millera, byla bych holt Miller, páč bych musela respektovat zažitá pravidla a zvyky té země.
Pokud hovořím s cizinkou, taky její příjmení nepřechyluju.
Celkem chápu, že si na svým - neová trváš, protože máš - neová v rodném listě, v dokladech, všude. Jednou jsi -neová, tak by to tak měli lidi brát.
Předpokládám, že smlouvu už jste poslali zpátky k přepracování, protože nemůžeš podepsat neplatnou smlouvu.
A předpokládám, že už bys konečně mohla malý díl zodpovědnosti nechat na těch druhých, aby se konečně naučili být i sami za sebe. Jsi sice Tereza, ale nikoliv Matka 
Koneckonců, ani bych se nedivila, kdyby na tě ta viróza hopla už jenom proto, že jsi unavená, vyčerpaná a nasraná.
Tak se hezky válej, odpočívej a nenervuj 
atraktivnistrasilka: Neuvědomuje, to je známá věc. On si toho neuvědomuje víc... ale to už není můj problém. Já mu k tomu řekla svoje.
Aha. Teď to vypadá, že jsem pro ten novodobý trend nepřechylování, že?
Já jsem rozhodně pro a za. Když bych měla nějaké české jméno, nebo jméno, u kterého by -ová nebylo jak pěst na oko, tak jsem pro. Víc než pro - beru to jako něco, co k Česku prostě patří a většinou není důvod, proč nepřechylovat. Ano.
Ale když už mám tak blbý jméno, jsem ráda, že za něj nemusím psát -ová. Přijde mi to trochu jako ničení toho jména. Mně se třeba nelíbí, ale strejdovi jeho manželka po rozvodu řekla, že si ho vzala hlavně kvůli příjmení.
Ale možná se jednou vdám, to nemůžu vědět. A pak mi tahle sranda stejně skončí. Asi.
Smlouva se snad přepracovává, nevím. Byl to určitě překlep, paní psala smlouvu a automaticky za moje jméno dala to -ová, no. Stane se to, ale zas to bude všechno trvat dlouho a ta instituce to prezentuje tak, že je to vlastně moje vina a nemám se jmenovat blbě. Ale ať si dělají co chtějí, na té praxi stejně budu komunikovat s úplně jinými lidmi, kterým bude nějaké moje jméno šumák.
Já jen napsala jeden mail za všechny, protože mi to řekla třídní. Myslela jsem, že zbytek už si pořešíme každý sám, jenže chlápek ve finále komunikoval (spíš nekomunikoval, no) jen se mnou, ačkoli na ostatní měl taky kontakt - pro něj jednodušší, než psát čtyři maily zvlášť, pro mě to znamená neustále něco řešit za tři další lidi, kteří mi, při vší úctě k nim, připadají vyloženě přiblblí, když nerozumí jednoduché instrukci "nevyplňujte, pokud nejste studentem VŠ".
Jestli jsem si o sobě někdy myslela, že jsem ouplně blbá...
Vím dobře, že bych neměla neustále něco za někoho řešit, ale momentálně jsem v situaci, kdy jsem k tomu přímo instruována. Na výběr zrovna nemám.
Neboj, válím se a učím se autoškolu. Včera se mi nepodařilo utéct před Lasičkou, takže mě odchytnul na chodbě a již není úniku. Do konce dubna začínám.
iva: A víš, že z moderně genderovýho přístupu jsem tě fakt nepodezřívala? Vzala sis snad Nováka, abys mohla být Novák
Akorát mám podobnou frustraci z radikálních nepřechylovaček, jako ty máš frustraci z přechylovačů. Jsem to asi blbě napsala 
Instituce je banda blbů (a blbek, když už jedeme v tom genderu), jsi si jistá, že musíš praxit zrovna tam? Se totiž obávám, že z jejich přístupem budou tebe vynit z toho, když někdo z tvých spolužáků nedorazí, tobě budou volat, když dpadne meteorit, nikomu neoznámí změny, přesto budou předpokládat, že ty o noch máš vědět a všechny informovat a kdo nakonec jediný nedostane potvrzení o vykonané praxi? AHA!
Strašilčátko, nenech se vmanipulovávat do práce za druhý, to si v dospělosti užiješ až až, teď se nauč říkat ne
Už jen měsíc do Lasičkovny? No paráda, budou další skvělý články
Jupí 
atraktivnistrasilka: Nemyslím si, že bys to blbě napsala, spíš já jsem si to blbě vyložila.
No, věř mi, že kdybych tohle věděla, jdu se zašít na náš finančák. Teď už není cesty zpět, no.
Nemyslím si, že bych tam měla nějaké problémy, co se tohohle týče. Jsme lidi a myslím, že ač mám tendence brát věci na sebe, v jistých situacích dokážu lidem slušně vysvětlit, že za určité věci, lidi a jejich činy prostě nezodpovídám. Už mám tu zkušenost - vždycky to nakonec pochopili. Nejsem konfliktní typ. A kdyby si tam ze mě chtěl někdo jo dělat dobrej den, vím, na koho se obrátit. Vyloženě zametat sebou taky nenechám. Na určitý věci si sama sebe až moc vážim.
Nicméně... máš pravdu. Asi těm holkám fakt začnu odpovídat, aby zkusily taky někdy zapojit mozek. A když to nepůjde, ať si tam zavolají. Kontakt koneckonců mají, že.
Uf.
Jupí, no. 
Poslední dobou se permanentně bojim a autoškola má na tom taky svůj podíl. 
Jestli to přežiju, bude to zázrak. Ale byla by škoda peněz, kdybych tam teď nešla.
radus: Je pecka, že ses narodila (máma vdala v době), kdy už to nebylo nařízené být vždy -ová! Mám moc ráda nepřechýlená cizí příjmení, k nim to prostě patří!!!!!!!!
Dokážu soptit i když jdu do knihovny a všude vidime Danielle SteelOVÁ! Vždyť to je úplně jiné jméééno!
Takže ano, stůj si za tím a možná bych jim to jméno napsala vyskloňované... Ať se poučí, neználci.
atraktivnistrasilka: Přesně tak, Danielle Steelová, ve škole jsme nuceni říkat "Hilary Clintonová" (protože jsme prostě v Česku, že), z bulváru na mě vybafne Victoria Beckhamová a ve filmu si zahrála Jennifer Lawrencová! To bych vždycky plakala.
Ojé, to tedy stojím! 
Jednou se tak jmenuju...
jurtanimo: Naprosto Tě chápu, OVÁ u cizích jmen vypadá fakt směšně, ale ještě směšnější mi přijde, když si nějaká Češka připadá světovější, když používá typicky české příjmení bez OVÁ a nebo dá světové jméno aspoň dítěti, takže vznikne něco jako Jennifer Kocourková (doufám, že jsem se zrovna netrefila do existující kombinace, nikoho konkrétního tím nemyslím)
Já měla za svobodna české příjmení, které asi všem znělo spíš německy a tak ignorovali poučku o tvrdých souhláskách a po R mi pořád psali měkké I, věčné opravování už mě taky značně otravovalo
atraktivnistrasilka: Souhlasím, z typicky českého příjmení bez přechýlení mě taky bolí oči. Ve finále každého věc, ale já osobně bych to neudělala.
No, opravování... tomu pochopitelně rozumím, už to mám taky naučené jako básničku. Spolužačka má taky jméno, které zní německy, takže musí neustále vysvětlovat, že se to opravdu píše s jednoduchým véčkem a žádné souhlásky se tam nezdvojují... je to s těmi jmény kříž.
flagg: Mmm závidím ti tu nepřechýlenost sama mám německé, ale krátké jméno a vůbec by mi nevadilo tam nemít to -ová
Dřív jsem vždycky zuřila, když někdo neuměl přečíst moje jméno správně. Zažila jsem už tolik patvarů... nejvíc mi příjmení takhle zprznili na imatrikulaci v prváku i když mně už to přijde směšné, jak s tím lidi nakládají Dokonce jsem se už naučila takovou formulku, když po mně někdo chce jméno např. u objedávky a tak. Řeknu automaticky jak se to čte a pak ještě dodám jak se to píše a hlavně že tam nemám zdvojenou souhlásku jak by všichni očekávali
atraktivnistrasilka: Vidíš, a já už jsem se tak nějak vzdala. Psanou podobu už nikomu nehaním, pokud to není nějaký důležitější dokument, nebo něco, kde by bylo záhodno, aby mě napsali opravdu dobře. Smířím se, když mi nezdvojí to, co zdvojit mají, atp.
Jsem spíš háklivá na to, jak mě přečtou (řeknou). Protože když to přečtou špatně, je to poznat a slyší to i ti, kdo to jméno neznají - tudíž je to úsměvné. Cítím se trapně já a i dotyčný. A přitom já mám oproti německým jménům výhodu - čtu se přesně tak, jak se píšu. Takže žádná věda.
Budu se opakovat, ale... se jmény je kříž prostě!
iva: Tak ono kolikrát ani není třeba přechylování, aby ti zkomolili jméno.
Moje rodné příjmení má v mužském rodě koncovku "nec", takže kdo znal dřív bráchu nebo taťku mi automaticky říkal "necová" (jako třeba Kojenec-Kojenecová) no a kdo znal dřív mě nebo mamku, tak taťku či bráchu oslovovali s koncovkou "nc" (Kojenc). Což jsem taky řičela.
Podobně asi může být zoufalá manželka pana Švece, která je Švecová a ne Ševcová
atraktivnistrasilka: To je pravda a nedivím se, že tě to štvalo, protože mě by to štvalo taky. A přitom stačí jen, jak by řekl tělocvikář z naší školy, „minimum inteligence“ k tomu, aby člověk vytvořil správnou formu. No jo holt, no jo. Každý jméno má něco. Když to nemá problém s přechylováním, tak to každej počešťuje (nebo tam naopak cpe němčinu). A když ani to ne, tak je to jméno moc vtipné / časté / krátké / dlouhé... myslím, že každý by si na svém jméně něco našel.
myfantasyworld: Komolení příjmení znám, je to nepříjemný, ale už si pak prostě člověk zvykne. Já teda je opravuju i tak, protože mi komolí příjmení takovým způsobem, že to příjmení druhé existuje.
Pokud to máš v občance, tak je to na nic, když ti to -ová napíšou. Ale já teda musím upřímně říct, že nemusím to, když tam ty ženské to -ová nemají, hlavně pokud je to nějaké české příjmení.
Ale vadí mi, že přechylují příjmení u zahraničních zpěváků a zpěvaček.
atraktivnistrasilka: Jojo, česká příjmení, to je něco jiného. Já to opravdu myslela tak, že u mýho jména (a pak u dalších jmen, kde je -ová jako pěst na oko) je to strašný. A navíc se tak ani nejmenuju. To je na tom asi nejvíc frustrující
Matčin ex má taky takové zvláštní příjmení, sice české (no... trochu šmrnclé němčinou, pravda), ale taky mu z toho někdy udělají úplně jiné jméno
myfantasyworld: Já mám příjmení německé, kdy tam mám i zdvojené samohlásky, ale přitom se to čte, tak jak se to píše akorát bez toho zdvojení. A i když to není české příjmení, neumím si představit ho bez -ová.
tlapka: S příjmením jsem si užila svoje, ale to by bylo na trošku jinou debatu. Ale připomínáš mi mamčinu spolužačku z gymplu, ta měla nepřechýlené maďarské příjmení. Jednou jí vytiskli verzi s -ová na vysvědčení... donesla ho zpátky do školy roztrhané, její otec řádil jak černá ruka.
atraktivnistrasilka: Strašilka se nediví. Strašilka chápe. Strašilka rozumí!
Když se můj tatínek domákl toho, co mi to napsali do té smlouvy, chtěl se jít do té instituce i hádat. A myslel to naprosto vážně.
boudicca: Často řeším přechylovací dilema u zahraničních knih, které napsala žena. Většinou se pak řídím tím, co má knížka na hřbetu (třeba taková Austenová už je u nás docela zažitá). Vzpomínám, jak mi třídní na základce říkala Barbara místo Barbora, též mě všude psala s A, taky jsem soptila, že to přeci NENÍ moje jméno. Takže svým způsobem chápu, na druhou stranu, život je moc krátký, abychom se rozčilovali nad podobnými malichernostmi.
atraktivnistrasilka: Barbara 
No kdyby mě tak někdo oslovil (tak šílím ale asi bych to přešla), jenže takhle, do smlouvy, které už tak dost zdržovali... když jsem se jim dvacetkrát do mailu podepsala správně... ach jo, já vím, já vím