Atraktivnistrasilka | Tragikomický život Strašilčin

K Vánocům jsem od své maminky dostala poukázku na trvalou na řasy s úpravou obočí. Osud tomu ale chtěl, že přišla karanténa, která mé plány dost překopala. Čas jsem si tedy našla až o deset měsíců později, a to vlivem různých faktorů, jako je třeba karanténa, mé zkouškové, celoprázdninový pobyt mimo Prahu a následné čachry se školním rozvrhem. Podtrženo sečteno, důležité věci jsem si začala naobjednávat až na přelomu září a října, přičemž jsem si řekla, že by bylo docela dobré objednat se i na toto, protože poukaz měl platnost rok.

V září nám všem bylo jasné, že prázdninová pohoda nebude mít příliš dlouhého trvání. Ne ani co se týká školních povinností, ale spíše v souvislosti s hloupým covidem.

Vy jste si mysleli, že tenhle seriál zůstane zapomenut?

Kdeže!

Na pátý pokus už kurňa snad...

Úplně každý se mě ptá na jednu a tu samou věc. Jak je to tedy s těmi lidmi v Chrovatsku? Je tam každoroční boj o místa na pláži, nebo pobřeží zejí prázdnotou?

Ve čtvrtek jsme se v pořádku vrátili z Chorvatska. Článek, který bude na tři části, pro vás chystám.

Jsem momentálně v Pardubicích, kde mám byteček sama pro sebe. Moje milovaná maminka mi dva dny před odjezdem do Čech totiž napsala, že nemám jezdit domů. Bojí se korony - jakkoli je to z cesty, protože v Turanji bylo naprosté minimum lidí, chápu to. Babička, práce ve farmaceutické firmě...