On totiž odložil svůj důchod. Kvůli mně! Kvůli mně nikdo ani o pět minut ráno dřív nevstane... a on odložil svůj důchod. Kvůli mně! Aby mě mohl naučit řídit!
Já vim. Je hodně vidět, že mám prázdniny, co?
Protože jarní prázdniny = moc času.
Moc času = moc článků.
Ale tenhle je o Lasičkovi. Takže to je pro dobro lidstva.
Vážení. Jak jsem si myslela, že ztracený nervy dostanu za vysvědčení... spletla jsem se. Dostala jsem je k narozeninám. Jinými slovy... dostala jsem předplacenej poukaz na autoškolu. Což Lasička na svých stránkách normálně nabízí.
Jako, dostala jsem ledacos. Dort (kterej je fakt nádhernej, takže ho cpu všude, kam můžu - se omlouvám), zmínku ve článku od svojí BFF, povolení mít zvířátko, ale poukaz na smrt... to prostě nikdo trumfnout nemůže.
Byl to pro mě docela šok, protože přesně o půlnoci na své narozeniny jsem se rozhodla, že nejsem na dostatečné mentální úrovni k tomu, abych mohla řídit auto.
A o sedmnáct hodin později jsem dostala poukaz na autoškolu.
Co se týče pana Lasičky, tak ten se ukázal jako frajer, až moc hodnej frajer, kterej mě dojal.
Podle mě si ani moc nezasloužím, aby byl na mě hodnej. Nikdy jsme spolu neprohodili víc než pár vět, ani jsem nevěděla, že má o mojí existenci až takové povědomí.
Začalo to už ke konci září minulého roku. Matčin ex je totiž s Lasičkou docela kámoš, takže když se bavili, nějak přišla řeč na mě. Takže P. napadlo, že by bylo hezké, kdybych k osmnáctinám dostala autoškolu. S čímž Lasička nadšeně souhlasil.
Druhá vlna vyjednávání proběhla na začátku října. To si šla máma k Lasičkovi vylosovat slevu. Slevy on dává všem, takže ta, kterou má na stránkách, je ještě mírně vyšší, než jak je to nakonec ve skutečnosti. Máma si vylosovala sedm procent, jenže Lasička se na ten papír podíval a řekl, že těch procent vidí deset. Takže desetiprocentní sleva.
Už jenom to mě šokovalo.
Potom ho prý chytla nějaká melancholie. Začal mluvit o tom, jak si pamatuje, když mě máma vozila v kočárku. Taky jak jsem se učila chodit. A taky jak se mi strašně líbila jeho reklamní cedule na našem domě, protože je na ní vyobrazené zvířátko. :D A pravděpodobně z toho, jak byl naměkko, řekl matce, že za každého člověka, kterého mu tam dotáhnu, mi dá pětikilo.
To mě rozeřvalo.
Ne, žádný peníze si od něj brát nebudu! Ale tahle celá věc na mě působí trochu jako zoufalství, že mu tam zrovna moc lidí nechodí. Což mě nefalšovaně, opravdu a zcela vážně, rozbrečelo.
Je mi ho strašně líto. I z toho důvodu, že od předsedy družstva, kterej si brousí zuby na ty jeho prostory dole, má docela sodu. A tím, jak je to už starší pán, neumí si moc zajistit nějakou propagaci. Stránky mu dělala dcera. Ta mu taky spravuje stránku na facebooku (kde má, mimochodem, fešnou profilovku). Ale že by mu sem chodilo dvacet lidí týdně, to úplně ne... a přitom je to asi škoda.
Já s ním zatím zkušenost nemám, ale viděla jsem dohromady asi 45 recenzí. 98,5 % z nich bylo pozitivních. :D Vůbec jsem to nepočítala. Taky jsem mluvila s nějakou holkou, co u něj právě teď autoškolu dělá - prý k němu přestoupila z protější, konkurenční autoškoly, kde na ní instruktorka řvala. A Lasička že prý podává spíš konstruktivní než řvací kritiku a tak nějak celkově, kdybych se poptala lidí, co od něj vylezli, jsou to docela schopní řidiči.
A že od něj už moc schopných řidičů nevyleze. Když to na konci roku balí.
Jako, v jedné recenzi jsem četla, že křičí, jen když mu jde o život. Což by znamenalo, že bude křičet, jenom mě zmerčí. :D
Ale jo, nebudu vám lhát. Jsem ráda, že nejsem mladší. Protože pak bych u něj tu autoškolu už dělat nemohla. Už takhle budu ráda, když to udělám do konce roku. :D
A co se týče té Lasičkovy zoufalé nabídky... nemějte strach. Připomínám raději ještě jednou, že si od něj nic nevezmu. Lidi mu tam natahám, to je jasný - už mám dvě kamarádky, co tam půjdou. Nebo to alespoň tvrdí. :D Samozřejmě si pojistím, aby Lasička věděl, že jsou ode mě - je tam klidně půjdu osobně doprovodit, zrovna mně to nic neudělá - ale jen pro ten pocit. Aby věděl, že jsem se na něj nevykašlala.
Já jsem si docela zavařila, že jsem vám řekla, že je ta autoškola u mě v baráku. Protože pak bych to tady po sobě nemusela padesátkrát číst, jestli jsem někde nenapsala Lasičkovo opravdový jméno. Který je, mimochodem, dost dobrý.
Takže jsem to prostě vořvala. Protože chudák Lasička. Toho když potkáte, tak si řeknete, že je to takovej roztomilej vtipnej pán (což se mimochodem píše i v těch recenízch). A taky vim, že když potkáte předsedu našeho družstva, tak si řeknete: "Fuj, ten tak blbě čumí!"
Ne, já nejsem zaujatá. Jenom mám povědomí o povahách obou dvou.
Na druhou stranu je otázka, co to s Lasičkou dělá zdravotně, že jo. Zrovna včera jsem ho z okna pozorovala, jak vylejzá z auta - povedlo se mu to. Na šestej pokus. Počítala jsem to.
Takže mě čeká návštěva doktorky. Lasička prý nechce žádné speciální prohlídky, stačí jen od doktorky, že jako vidím a slyším. O tom, že mám zákalek na sklivci a když se bojím, vidím fialově (:D), raději nikomu říkat nebudu.
PS pro Anex, které to teď máma nechce zaplatit: Je ti doufám jasný, že v září už je pozdě? Nevím proč, ale už jen na ten můj červen / červenec se netvářil.
Jen tak, abyste jako věděli, do čeho jdu.
"Bez nehod a s úsměvem!" Lasička, instruktor a majitel autoškoly
Mi kvůli tomu článku utekly brambory. Abych teď čistila sporák, ne?