Pro všechny, co si mysleli, že se dnes pobaví nad mými zážitky za volantem, mám důležitou zprávu: Máte smůlu.

Autoškola se i přesto konala a já o tom i přesto napíšu. Protože to byla docela dobrá hodina.

Po pondělním mininácviku rozjezdů na miniparkovišti před Billou přišel středeční mininácvik dalších rozjezdů a couvání.

Kdybyste mi před několika dny řekli, že největší problém mi bude dělat otáčení volantu, tak bych se začala smát.

Víte ale, že jste na tom fakt bídně, když vám to dělá větší problém, než suverénně couvat, plynule brzdit a rozjet se bez chcípnutí.

Asi takhle bych vám to řekla.

Asi radši v rychlosti, než mi zase vypadne internet!

Nedávno jsem psala o Instagramu - respektive o tom, že se mého účtu někdo zmocnil. Jakože opravdově zmocnil, prostě už se na ten účet nedostanu, ani kdybych chtěla! Viz. 

No. Tak na něco číhejte

A myslím to úplně vážně. Kdybych neměla strach, tak bych se učila ZSV (o bože, hloupé NATO) a nelítala tu po bytě jako splašená, že mě zítra cestou do školy určitě někdo praští po hlavě a bude to vypadat jako nehoda.

Nemoc - ideální k psaní článků, fakt. Už dlouho mi nebylo takhle blbě. A abych na to nemusela myslet, tak si do klávesnice namlátím pár řádků. A rovnou si vyleju srdce.

On totiž odložil svůj důchod. Kvůli mně! Kvůli mně nikdo ani o pět minut ráno dřív nevstane... a on odložil svůj důchod. Kvůli mně! Aby mě mohl naučit řídit!

Já vim. Je hodně vidět, že mám prázdniny, co?

Protože jarní prázdniny = moc času.

Moc času = moc článků.

Ale tenhle je o Lasičkovi. Takže to je pro dobro lidstva.

Mám svýho pošťáka.

Mám volno, jsem hyperaktivní a roztěkaná, prokrastinuji... blbnu. Včera jsem cestou z předsíně narazila do dveří od koupelny, které byly otevřené a já to nezaznamenala. Jako, říkala jsem si, že jdu do nějaké moc velké tmy, jako i na to, že byl večer. Ale nijak jsem se nevzrušovala... a bum. Můžu vám říct, že to byla docela rána, jak jsem zcela logicky nečekala žádnou překážku v cestě.

Což ale s podstatou článku nikterak nesouvisí.

Vzpomněla jsem si na jednu takovou věc, kterou jsem nedávno řešila se svými spolužáky a o které bych se tady, s dovolením, rozepsala. Možná se vás taky pak zeptám, co si o tom myslíte. Zase jednou, zase jednou...

V mém životě je opět nějak veselo.

Nebudu nic prodlužovat.