Atraktivnistrasilka | Tragikomický život Strašilčin

Letošní svátky nebyly nic moc. Spousta stresu v práci, a v podstatě celý prosinec jsem byla v jednom kole: nemoc, přípravy Vánoc, technické závady v práci (které koncem roku už nebyly příliš řešitelné, servisům se do ničeho nechtělo - otřes). A jak jsem se patlala v tom vlastním marastu, vůbec jsem si nevšimla, že se mi přímo před očima dějí nějaké... velké věci.

Máte nějaký "hrůzostrašný" zážitek, který měl nakonec na hlavu padlé vysvětlení? Jo? Ne? Protože já teda jo. Před necelým týdnem.

Dneska mám blogové narozeniny. Dětem, které se toho dne narodily, je šest let... a už umí číst a psát a možná si i namazat chleba (co já vím, jak vypadá šestileté dítě. Nebo co zvládá).

Vole. Já už fakt nevím, co mám jinýho říct, než vole.

Když jsme se s Mikynem sestěhovali, otázka padla i na výběr auta. Dávalo to rozum, dělala jsem autoškolu, a přeci jen jsme časem zjistili, že je to bez toho vozítka těžší než s ním.