Atraktivnistrasilka | Tragikomický život Strašilčin

Inspirací tentokrát byla naše Rebarbora a její nedávný, taktéž inspirovaný článek.

Padla na mne tíseň. Zítra dostávám poslední středoškolské vysvědčení. A je to divný. Pořádně divný. Takže se potřebuji trošku rozptýlit. A tohle je naprosto ideální příležitost, takže pojďme na to!

Před maturitou mi ruplo v makovici, jinak si to nedokážu vysvětlit. Možná za to může momentální permanentní stres, ze kterého se snažím alespoň nějak uniknout, možná jsem se jen v posledních týdnech příliš často dívala do zrcadla, každopádně jsem tak nějak uznala, že bych se sebou měla začít něco dělat.

Mluvím samozřejmě o postavě.

Hned zkraje musím podotknout, že jestli tohle číst nechcete, tak opravdu nemusíte. Je to víc pro mě než pro vás, abych se tak jako měla k čemu vrátit, až si budu rekapitulovat, a podobně. Je to vyloženě takovej menší lynč mě samotné. Za svojí prdel, za kterou by se ani valach nemusel stydět, si totiž můžu sama. :-D Takže jestli máte na práci něco lepšího, užitečnějšího, běžte dělat raději to.

Asi něco v tom smyslu jsem dnes napsala do svojí maturitní písemné práce.

Rok se s rokem sešel, den se dnem. A je zde první, doopravdicky maturitní článek, ne jen nějaký vzdálený výkřik v prvním pololetí třetího ročníku. Doopravdicky doopravdický maturitní článek, protože, jak známo, přesně za dva dny, tedy 4. dubna 2018, mne čeká první část maturitních zkoušek, která zároveň odstartovává lavinu zkoušek zbývajících. Praktická maturita.

Není tajemstvím, že se mi to na střední škole už krátí. A není tajemstvím ani to, že z toho začínám i špatně spát, i když je "teprve" březen a na ústní část mám "ještě" dva měsíce a kus.